Dotaz

Blechy jsou svázány nejen se svým hostitelem, ale i s jeho hnízdem. Proto je téměř nenacházíme u druhů, které žádná hnízda nepoužívají – například u kopytníků.

Dospělé blechy, jejichž jedinou výživou je krev, se po značnou část svého života vyskytují na těle hostitele (savce či ptáka). Přesto jej občas opouštějí a pak se zdržují v jeho hnízdě. Zde rovněž kladou vajíčka, z nichž se líhnou larvy. Ty se živí různými zbytky v hnízdech – organickým odpadem, výkaly dospělých blech a podobně.

Pro dospělé blechy se období hojnosti, tedy přítomnosti hostitele, střídají s časy hladovění. Savci a ptáci totiž ve svých hnízdech většinou nežijí nepřetržitě.

Typickým příkladem jsou budky ptáků, které po většinu roku zejí prázdnotou. Totéž platí pro hnízda savců, ať již se jedná o dočasně obývané nory hlodavců, pelechy psů či podzemní „hrady“ lišek a jezevců.

Blechy se proto musely těmto výkyvům v dostupnosti potravy náležitě přizpůsobit – jednak svým chováním a životním cyklem, jednak svou fyziologií a metabolismem.

Celý životní cyklus blechy (například blechy psí a kočičí), od nakladení vajíčka až po sajícího dospělce, může trvat méně než jeden měsíc. V nepříznivých podmínkách nebo za nepřítomnosti hostitele se však generační cyklus prodlužuje na mnoho měsíců až rok.

Toto prodloužení souvisí se stadiem kukly. Dospělec se může z kukly vylíhnout už zhruba po deseti dnech. Pokud je ale chladno nebo v hnízdě není hostitel, dokáže blecha čekat řadu měsíců.

Jak kukla pozná přítomnost hostitele? Je velice citlivá na vnější otřesy – když je v hnízdě klid, znamená to, že hostitel ještě nepřišel domů. Jakmile se však hnízdo začne otřásat, je to pro blechy v kuklách signál, že „oběd je na stole“, a začnou se kvapem líhnout.

Také dospělé blechy jsou poměrně dlouhověké. U některých druhů se při pravidelném krmení dožijí i čtyř let. Většinou však žijí mnohem kratší dobu; záleží především na teplotě a vlhkosti.

Nižší teplota obecně zpomaluje aktivitu a vývoj, čímž současně prodlužuje délku života. Pro blechy, stejně jako pro ostatní hmyz a členovce vůbec, je důležitá rovněž vlhkost – v příliš suchém prostředí rychle hynou.

A jak je to s hladověním dospělců, tedy jak dlouho přežijí bez sání krve? I v tomto ohledu jsou blechy velmi dobře přizpůsobeny k obdobím půstu. Při nižší teplotě a vhodné vlhkosti dokážou některé druhy hladovět více než rok.

Obecně platí, že větší druhy mohou hladovět déle, rovněž tak blechy z chladných oblastí vydrží bez potravy déle než blechy tropické a subtropické.

Vyhladovět naše druhy blech tedy není vůbec jednoduché. Stejné je to například u štěnic, které rovněž počítáme mezi hnízdní parazity.

Zcela opačným případem jsou třeba vši. Ty jsou přizpůsobeny k těsnému a stálému kontaktu se svým hostitelem, a proto již po jediném dni hladovění mimo tělo hostitele většina z nich umírá.