Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.).
Zejména hematofágní členovci představují významné přenašeče původců mnoha nemocí (lymská borelióza, klíšťová encefalitida, mor, malárie, spavá nemoc, leishmanióza aj.).
Hematofágové jsou k tomuto způsobu obživy výborně přizpůsobeni. Jde především o adaptace ústního ústrojí, které jim umožňují proniknout kůží hostitele a dostat se ke krevním cévám. Například klíšťata mají tzv. hypostom („chobotek“ se zpětnými háčky), u hmyzu nacházíme různě dlouhé a tlusté sosáky a třeba pijavky umějí kůži narušit trojicí ostrých čelistí, které zanechávají jizvičky ve tvaru loga automobilky Mercedes-Benz.
Právě morfologie a „mohutnost“ ústního ústrojí je prvním faktorem, který ovlivňuje bolestivost sání. Zatímco bodnutí hmyzu s tenkým sosákem obvykle jako bolestivé nevnímáme (např. u komára nebo štěnice), kontaktu s mohutným sosákem ovádů si všimneme okamžitě a obtěžující hmyz se snažíme odehnat. Záleží také na tom, zda hematofág precizně napichuje cévy a saje krev přímo z nich (např. komár a další solenofágové – anglicky „vessel feeders“), nebo zda sosákem narušuje tkáň a saje krev vytékající z poškozených cév do podkožních hematomů (např. ovádi a jiní telmofágové – anglicky „pool feeders“).
Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím bolestivost (a také svědění, které je obvyklým doprovodným jevem) je složení slin. Ty jsou do rány vpravovány během sání a obsahují množství různých molekul – jde vlastně o obrovskou zásobárnu zajímavých bioaktivních látek! Najdeme mezi nimi látky zabraňující srážení krve (např. hirudin pijavek), ale i takové, které tlumí zánět, čímž snižují bolestivost i nástup svědění. Od klíšťat známe například protizánětlivou molekulu Salp15 (bílkovinu narušující komunikaci bílých krvinek) a třeba komáří sliny obsahují tzv. apyrázy (enzymy rozkládající působky zánětu, čímž brání jeho šíření).
Odpověď na otázku, proč některé „kousnutí“ bolí zatímco jiné ne, tedy není jednoduchá ani univerzální. Vždy musíme vzít v úvahu, o jaký druh hematofága se jedná, jak dlouho na hostiteli saje, zda na něm saje opakovaně, jak má vyvinuté ústní ústrojí, co obsahují jeho sliny apod. Pochopitelně nesmíme opomenout ani to, zda a jak účinně je hostitel schopen se sání bránit.
Obrázek v záhlaví: Komár Aedes aegypti, přenašeč viru zika. Foto David Modrý
Pro některé morfologické útvary u hmyzu (i jiných živočichů) dosud nemáme jedno snadné vysvětlení, což je i tento případ. Jaká je tedy pravděpodobná funkce této "ostruhy"?
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
12x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
