Tuto otázku řeší vědci již od devatenáctého století. Je jisté, že různé organismy mají různě velké buňky jednotlivých typů tkání, ale jejich velikost není vždy úměrná velikosti těla.
Například i malí ocasatí obojživelnící, třeba mločíci, mají velmi velké buňky, což je vlastnost dosti typická pro celou tuto skupinu. Naproti tomu žáby mají buňky mnohem menší.
Obecně lze na velkých taxonomických škálách vysledovat poměrně silnou souvislost mezi velikostí buněk a velikostí genomu (tedy kompletní genetické informace organismu). Nevíme však jednoznačně, zda a do jaké míry je zvětšení buněk způsobeno přímo zvětšením obsahu DNA v jádrech, nebo zda velké buňky naopak umožňují zvětšení genomu během evoluce.
Každopádně existuje korelace mezi velikostí genomu a velikostí červených krvinek. A to i u savců, kteří jádra během dozrávání červených krvinek vyloučí, takže pak mají tyto buňky bezjaderné.
Souvislost mezi velikostí těla a velikostí buněk byla u obratlovců zjišťována hlavně na červených krvinkách neboli erytrocytech. Obecně se dá říct, že u skupin, kde to bylo zkoumáno, se našla pozitivní závislost – čím větší živočich, tím větší erytrocyty.
Jiným typům buněk nebyla věnována taková pozornost. Nicméně se zdá, že velikosti nejrůznějších typů buněk korelují s rozměry červených krvinek u obojživelníků a ptáků, ale ne u savců.
Zajímavá je také otázka, jaký význam vlastně má rozmanitost ve velikosti buněk. Jeden aspekt je nabíledni: malí živočichové mají problém sestavit dostatečně komplexní tělo z velkých buněk. Jednoduše nejde postavit malou stavbu s mnoha detaily z velkých kostek Lega.
Proto třeba u zmíněných mločíků, jejichž buňky jsou skutečně obrovské, nacházíme extrémně zjednodušené mozky nebo stavbu končetin (čtyřprstou místo obvyklé pětiprsté).
Dostupné údaje také naznačují, že celková intenzita metabolismu na jednotku hmotnosti klesá s rostoucí velikostí buněk, především erytrocytů. Za to pravděpodobně může relativně malý povrch membrán vůči objemu buňky u velkých buněk.
Toto pozorování jsme před časem podpořili při výzkumu jedné skupiny ještěrů. Navíc jsme ukázali, že aspoň u některých druhů těchto plazů velikost červených krvinek docela podstatně roste s velikostí těla i uvnitř druhu – během vývoje jedince.
Už dříve se ukázalo třeba u ryb, že velikost jejich červených krvinek závisí na prostředí. Například ryby chované při vyšší teplotě měly výrazně menší krvinky než ryby stejného druhu chované při teplotách nižších.
Jak se zdá, velikost erytrocytů dokáže poměrně snadno reagovat na evoluční tlaky a může se měnit i v rámci jednoho druhu. Ještě však neznáme zdaleka všechny funkční souvislosti tohoto jevu.
Horní snímek: Detail hlavy mločíka kalifornského. Zdroj Wikimedia Commons, autor Kaldari, licence CC0 (Public Domain Dedication).
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
