Ačkoliv se jejich podobou nechají někdy ošálit i přátelé a rodinní příslušníci, jemnější metody porovnávání nám umožní objevit mezi nimi drobné rozdíly. Jedním takovým rozdílem jsou právě otisky prstů.
Geny představují určité instrukce ke stavbě těl. Tvar papilárních linií v otiscích prstů však ovlivňují jen velmi mírně. Otisky dvojčat tak mohou být podobné, nikdy však nejsou identické.
Odlišnost otisků je příkladem jednoho zajímavého jevu spojeného s individuálním vývojem – totiž že čím starší dvojčata jsou, tím méně se navzájem podobají. Nejde přitom jen o fyzický vzhled, ale i o chování nebo nemoci, které je postihují.

Geny rozhodně nejsou všemocné. U řady znaků hraje významnou roli také prostředí, do něhož je jedinec s určitou genetickou výbavou vržen. Konkrétní průběh papilárních linií určují zejména nepatrné vlivy, které působí na plody dvojčat v děloze.
Jsou to například hladiny hormonů, tlak krve, výživa, pozice plodu v děloze či rychlost růstu prstů během první třetiny těhotenství. Další drobné změny v konečném tvaru papilárních linií jsou způsobeny i náhodnými událostmi, kdy je tkáň prstů v kontaktu s plodovou vodou, stěnami dělohy či pokožkou samotného plodu.
Obdobné komplexní vlivy se podílejí také na formování jiných struktur v lidském těle – třeba cév krevního řečiště.

Ilustrační snímek nahoře: Nizozemská dvojčata Anne a Malou Luchtenbergovy. Zdroj Wikimedia Commons, autor Eddy Van 3000, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 2.0.