Obecně vzato ano, i když pravděpodobnost je malá. Některé viry totiž dokážou „přežít“ kratší nebo delší dobu na suchu.
Viry, na rozdíl od bakterií, nejsou vybaveny fyziologickými mechanismy, které by je přímo a cíleně chránily před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí – jako jsou vysychání, ultrafialové záření, vysoká či nízká teplota. To ale neznamená, že jsou zcela bezbranné a že by i velmi krátký pobyt mimo hostitele musel vést k jejich „smrti“.
Příkladem odolnosti mohou být bakuloviry, které napadají larvy hmyzu. K infekci dochází tak, že larva virus pozře společně se svou rostlinnou potravou. Proto se musel u těchto virů vyvinout efektivní mechanismus šíření a přežívání mimo tělo hostitele.
V pokročilé fázi infekce začíná bakulovirus tvořit protein, jehož jediným úkolem je chránit virové částice (viriony). Protein obalí vždy několik virových částic a vytvoří velmi stabilní a odolnou strukturu podobnou krystalu, která je chrání proti vlivům prostředí. Po smrti larvy se tyto struktury dostanou na povrch listu, kde čekají, až je pozře jiná larva. V kyselém prostředí jejího žaludku se pak protein rozpustí, viriony se uvolní a larvu infikují.
Většina virů podobnou ochrannou bílkovinou nedisponuje. Bohužel však neexistuje univerzální pravidlo, podle kterého by se na základě nějaké vlastnosti virové částice dala odvodit její stabilita. Odolnost virionů je dána hlavně jejich proteinovým složením a je velmi variabilní.
Například virus hepatitidy B (HBV) způsobující žloutenku typu B a virus HIV vyvolávající AIDS jsou obalené viry s podobnou stavbou virové částice a oba se šíří krví. Proto bychom mohli předpokládat, že odolnost jejich virionů bude podobná. Jenže v zaschlé krvi je HIV infekční zhruba 1–2 hodiny, zatímco HBV i déle než týden.
Ale zpátky k plechovce. Asi nejvíce pravděpodobné je, že by se z ní člověk mohl nakazit virem přenášeným kapénkovou infekcí (což je případ rýmy, chřipky či dalších chorob). U těchto virů je stabilita závislá hlavně na okolní teplotě a vlhkosti – proto se chřipka nejlépe šíří v zimních měsících, kdy je chladno a relativně vlhko. U chřipkového viru se udává, že po zaschnutí na neporézním povrchu je stabilní až 8 hodin.
Pokud se tedy z plechovky napijete ve „správný čas“, tak se některými virovými chorobami nakazit můžete. Není však nutné propadat panice, protože riziko infekce je opravdu dost malé. I tak je nicméně bezpečnější plechovku umýt.
Horní ilustrační foto: Zdroj Wikimeida Commons, autor Shift, licence CC BY-SA 3.0.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
6x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
10x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
