doc. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc., Ústav pro životní prostředí, Katedra ekologie PřF UK
V mravenčím společenstvu je velmi velká variabilita co se týče afinity k teplotě, takže zatímco při určité teplotě se lidově řečeno většina mravenců uchýlí k zimnímu spánku, pár otužilců může být aktivní po celou zimu.

Není li mraveniště zrovna pokryté sněhem a nemrzne až praští, je docela normální pozorovat na povrchu kupičky našich lesních mravenců několik aktivních jedinců celou zimu. Tato velká a patrně geneticky podmíněná variabilita, u včel dokonce známe geny, jež ji řídí, umožňuje mravenčímu společenstvu velmi citlivě reagovat na změny teploty.