Rozpustnost určitého plynu v kapalině závisí na Henryho zákoně, kdy klíčovými veličinami jsou tlak a Henryho konstanta charakteristická pro daný plyn, která závisí na teplotě.
Čím vyšší je parciální tlak plynu nad roztokem a nižší teplota vody, kterou chceme karbonizovat, tím více oxidu uhličitého se ve vodě rozpustí za vzniku kyseliny uhličité. Důležité je podotknout, že tato reakce je vratná [1,2].
H2O (l) + CO2 (g) ⇌ H2CO3 (aq)
V lahvích a plechovkách je pak vzniklá karbonizovaná voda uchovávána pod velkým tlakem, aby nedošlo k zpětnému uvolnění oxidu uhličitého. Při otevření vychlazené láhve nebo plechovky s minerální vodou dojde k celkovému snížení tlaku, které způsobí, že oxid uhličitý uvězněný ve vodě z části unikne ve formě bublin. Ve vodě však stále zůstane nějaké množství oxidu uhličitého.
Když následně přelijeme vychlazený nápoj do nějaké sklenice, způsobí toto zvýšení teploty únik oxidu uhličitého za působení vztlaku. Nyní už ale na karbonizovanou vodu nepůsobí takový tlak, jako byl v uzavřené lahvi, ale pouze tlak vzduchu, tudíž eventuálně musí všechen oxid uhličitý uniknout. K tomu dochází neviditelnou difuzí mezi vzduchem a vodní hladinou a tvorbou bublin.
Proč však bublinky ve sklenici unikají jen z určitých bodů?
Důležité pro tvorbu bublin je, aby nádoba měla tzv. nukleační místa, tedy různé škrábance nebo nerovnosti, které budou v průměru velké přibližně 0,1 - 0,2 μm, což každá běžná sklenice má. V těchto okem neviditelných nerovnostech se snadno zachytí molekuly oxidu uhličitého ve formě miniaturních bublinek, které se dále spojují za vzniku větší bubliny.
Ta se vztlakem uvolní na povrch a vytvoří místo pro vznik další bubliny (viz obrázek). Zamícháním nebo zatřepáním karbonizované vody se více molekul oxidu uhličitého dostane k sobě a k nukleačním místům a rychleji se uvolní z kapaliny. Stejně tak například oblíbený pokus vhození bonbonu Mentos do Coly způsobí enormní tvorbu bublin, jelikož bonbon má velmi nepravidelný povrch, na který se mohou molekuly plynu snadno navázat a vytvořit bubliny. [2,3,4].
Zdroje:
Obrázek v záhlaví Shutterstock.com
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
