Zcela jistě se musela vyvinout schopnost odolávat vyschnutí a vyrovnávat se s vyššími dávkami ultrafialového záření, které je ve vodě pohlcováno.
Současné objevy ale ukazují, že mnoho těchto adaptací mají i řasy a řady z nich i dnes roste na souši, například na vlhkých skalách. Dále byla pro přechod rostlin na souš důležitá mykorhizní symbióza, která jim umožňuje interagovat s houbami a získávat tak efektivněji vodu a živiny. Hlavní změna zřejmě souvisí s životním cyklem. Rozmnožovacím útvarem řas je zygota, buňka která vzniká splynutím pohlavních buněk. Ta se obalí pevnou schránkou a přečká třeba zimu či vyschnutí.
Rostliny mají evoluční novinku, která spočívá v tom, že se zygota místo opouzdření mnohokrát rozdělí a vznikne pletivo výtrusnice (ta je v nejjednodušší podobě stětu a tobolky u mechů), ve které se pak vytvoří výtrusy. Ty se opouzdří a mohou se šířit větrem, čímž se zvyšuje reprodukční potenciál. Celé tělo rostliny v podstatě vzniklo odvozením z procesu tvorby výtrusnice - listy jsou jen sterilní výtrusnice. Takže hlavní hnací silou evoluce rostlin na souši je snaha vytvořit větší množství rozmnožovacích útvarů a z podstaty suchozemského prostředí bylo výhodné je šířit větrem, což stimulovalo růst výtrusnice do výšky. Jak se výtrusnice zvětšovala, odvodili se z ní listy atd... Podrobněji zodpovídám zde: https://www.youtube.com/
Obrázek v záhlaví: Játrovka porostnice mnohotvárná. Dávné játrovky byly možná prvními suchozemskými rostlinami. Zdroj Wikimedia Commons, autor Bernd Haynold, licence CC BY-SA 3.0.
Další zajímavé informace najdete v našem starším článku: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/849
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
