Odpověď závisí na tom, jaké typy paleontologických důkazů o existenci suchozemských rostlin budeme brát v úvahu.
Pokud se zaměříme na makroskopické (pouhým okem viditelné) nálezy, tak nejstarší známou suchozemskou rostlinou je Cooksonia. Systematicky náleží ke starobylým typům takzvaných psilofytních rostlin. Jedná se o první známou cévnatou rostlinu – měla tedy už systém vodivých pletiv, která přepravují vodu a živiny mezi jednotlivými orgány.
Její pozůstatky, v celosvětovém měřítku patřící k těm nejstarším, byly objeveny i v České republice u Loděnice na Berounsku. Zdejší fosilie pocházejí ze starších prvohor, konkrétně z období zvaného wenlock ve střední části siluru, a jsou staré asi 430 milionů let (viz článek na webu České geologické služby).
Cooksonia vyhlížela velmi jednoduše. Byla jen několik málo decimetrů vysoká, bezlistá a její stonky, nazývané též telomy, se několikrát vidličnatě větvily. Na koncích některých telomů vyrůstaly oválné až nálevkovitě prohnuté výtrusnice. Spodní část rostlin není známa, což vedlo k dohadům, zda některé cooksonie nepředstavovaly nezelené štěty atypických mechorostů.
Každopádně přes určitou povrchní podobnost se současnými prutovkami (rod Psilotum), které jsou příbuzné kapradinám, nemají cooksonie ani ostatní psilofytní rostliny v dnešní přírodě blízké příbuzné. Představují tak zcela vymřelou skupinu.
V případě mikroskopických nálezů, tedy těch, které můžeme vidět a studovat pod mikroskopem, můžeme jít ještě hlouběji do minulosti – až do středního ordoviku zhruba před 470 miliony lety (viz například publikace z roku 2012). Z této doby známe takzvané kryptospory, speciální typy jednoduchých spor (výtrusů), jež se často vyskytují ve dvojicích nebo čtveřicích. Zajímavostí opět je, že vedle Saúdské Arábie byly nejstarší kryptospory nalezeny rovněž u nás.
Tyto výtrusy zřejmě patří suchozemským rostlinám typu mechorostů. Jak naznačuje mimořádný nález ze svrchního ordoviku v Ománu, kde byly kryptospory nalezeny dohromady se zbytkem výtrusnic, šlo patrně o zástupce játrovek. To dobře zapadá do evolučních modelů, které předpokládají, že právě játrovky byly nejstaršími rostlinnými obyvateli souše.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
