Hlístice škrkavka dětská, latinsky Ascaris lumbricoides, osidluje v dospělosti tenké střevo člověka. Parazit je původcem onemocnění zvaného askarióza.
Dospělá samice produkuje denně kolem 200 tisíc velmi odolných vajíček. Vajíčka se vylučují se stolicí a zhruba 2–4 týdny pak vyzrávají mimo tělo člověka, třeba v půdě. Po uplynutí této doby jsou plně infekční, takže mohou nakazit dalšího hostitele.
Když člověk náhodně pozře vajíčka, například s kontaminovanou potravou nebo vodou, vylíhnou se z nich v jeho tenkém střevě larvičky. Ty putují krevním nebo lymfatickým oběhem přes játra do plic. Odtud aktivně migrují do ústní dutiny a po následném spolknutí se v tenkém střevě přemění v dospělé červy (samce i samičky).
Nákaza škrkavkou dětskou se vyskytuje celosvětově, ale mnohem častější bývá v oblastech s nízkou hygienickou úrovní a vysokou hustotou obyvatelstva. Prevalence, tedy podíl nakažených lidí v populaci, může místy dosahovat až 50 %.
Odhaduje se, že na světě je infikována více než jedna miliarda lidí. Škrkavka dětská tak představuje jednoho z nejběžnějších a nejrozšířenějších lidských parazitů. V České republice se nicméně vyskytuje u lidí jen sporadicky; ročně je hlášeno pouze několik desítek případů.
Proč však larvy škrkavky absolvují v těle svého hostitele, tedy člověka, tak složitou cestovní anabázi? Po náhodném spolknutí se přece už samotné vajíčko dostane na správné místo – do tenkého střeva, kde následně žijí i dospělci!
Abychom porozuměli této zdánlivě očividné nelogičnosti, musíme se podívat na evoluci škrkavek. Naše jednohostitelská škrkavka dětská sice náleží z evolučního hlediska do poměrně vysoce vyvinuté (odvozené) skupiny škrkavek, ovšem stále si v sobě nese jakousi paměť na předchozí období.
Původnější – a mohli bychom říci evolučně primitivnější – škrkavky jsou totiž dvouhostitelské. Mezihostitel se nakazí vajíčkem, z něhož se vylíhne larva. Ta putuje jeho tělem a nakonec se usadí v různých orgánech, kde čeká, až bude mezihostitel sežrán hostitelem definitivním. Ve střevech definitivního hostitele pak larva dospěje a dokončí svůj životní cyklus.
Škrkavky s tímto způsobem vývoje známe například z masa nebo jater mořských ryb. Zde čekají na pozření definitivním hostitelem – jinou rybou, ploutvonožcem či kytovcem, podle druhu škrkavky.
Odvozenější druhy, například škrkavka dětská, se však dokázaly z dvouhostitelského cyklu vymanit a využívají pouze jednoho hostitele. Nicméně se jaksi „nedokážou zbavit“ své „paměti“ a jejich larvální stadia prodělávají onu výše zmíněnou cestu po neexistujícím mezihostiteli, ačkoliv už není potřeba.
Horní ilustrační foto: Dospělý jedinec škrkavky dětské. Zdroj Wikimedia Commons, autor CDC Division of Parasitic Diseases, úpravy Jan Kolář, volné dílo / public domain.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
