Dotaz

Do této skupiny patří mnoho atraktivních zvířat, například zlatohlávci, roháči, nosorožíci nebo chrobáci.

Zde se jedná o ponravu nosorožíka. Svědčí pro to hlavně velikost larvy a místo nálezu v kompostu. Rovněž celkový tvar a vzhled živočicha poukazují na nosorožíka, nikoliv na zlatohlávka, jehož larvy se mohou v kompostu také vyskytovat (platí to především o zlatohlávkovi zlatém).

Další určení už je velmi jednoduché. V České republice najdete pouze jeden druh z podčeledi nosorožíkovitých (Dynastinae). Jmenuje se nosorožík kapucínek, latinsky Oryctes nasicornis.

Robustní dospělci nosorožíka kapucínka mohou dorůstat délky 4–4,5 centimetru. Zbarvení je hnědavé, někdy světlejší hnědočervené či tmavší načernalé. Jak bývá u nosorožíků zvykem, i u našeho druhu existuje nápadná pohlavní dvoutvárnost.

Samcům vyrůstá na hlavě roh, který směřuje nahoru a u špičky je mírně zahnutý dozadu. Mají také prohloubený štít, na jehož vrcholu se utvářejí dva tupé výrůstky. Tyto znaky mohou být u jednotlivých brouků vyvinuty v různé míře. Potkat můžete jak plně vyvinuté velké samce, tak malé samce s nepatrným růžkem a štítem bez nápadného tvarování. Můžete samozřejmě narazit i na jakýkoliv stav mezi těmito dvěma extrémy.

Samice nemají růžek na hlavě, objevuje se u nich jen nenápadný hrbolek. Jejich štít je lehce promáčknutý, ale nikdy netvoří oblé výrůstky.

Vývoj nosorožíka kapucínka je víceletý. Samice klade vajíčka do živného substrátu, kterým může být trouchnivějící pařez (většinou dubu či buku), případně kompost, hromady pilin nebo jiný dřevařský odpad.

V substrátu se larvy líhnou a následně se jím živí po dobu dvou až tří let. Ponravy se dvakrát svlékají a narostou až do délky 12 centimetrů. Před zakuklením vyprázdní střevo, čímž se jejich rozměry i hmotnost trochu zmenší.

Kuklení probíhá v jakési komůrce, kterou si larvy zbudují z okolního substrátu a uvnitř se zakuklí. Z kukly se po několika týdnech líhne dospělec, jenž přezimuje do dalšího roku. Na jaře se pak vyhrabe na povrch. Dospělí kapucínci žijí několik týdnů; létají od pozdního jara až do konce léta.

Potravou dospělců je zejména míza listnatých stromů, na které brouci naletují při setmění nebo v noci. Jsou to tedy zvířata se soumračnou a noční aktivitou. Ve dne se zahrabou do hrabanky či kompostu, kde odpočívají.

Larvy se přednostně živí trouchem starých dubů nebo buků. Ve střední Evropě se však nosorožík adaptoval na komposty a dřevařské odpady. Zřejmě ho k tomu donutil úbytek starých, přirozeně tlejících listnatých stromů.

Nosorožík kapucínek je u nás chráněn zákonem a je považován za ohrožený druh. Kromě Evropy ho najdete také v severní Africe a v Asii. V celém areálu výskytu se rozeznává asi 20 poddruhů tohoto brouka. U nás žijí dva – O. nasicornis ondrejanus a O. nasicornis holdhausi.

První poddruh se vyskytuje místy po celé ČR, v nížinách i ve vyšších polohách. Naopak druhý k nám zasahuje z jihovýchodu a potkáte ho jen v nejjižnějším cípu Moravy.

Hlavním rozeznávacím znakem těchto poddruhů je „tečkování“ krovek. Jde o velmi malé prohlubně, které vytvářejí jakýsi děrovaný reliéf. Jihomoravský O. n. holdhausi má krovky téměř hladké, kdežto běžnější O. n. ondrejanus je má jemně neuspořádaně „tečkované“.

Horní snímek: ponrava nosorožíka kapucínka z kompostu. Foto tazatelka.