Proč některé šelmy uloví mnohem víc kořisti, než dokážou sníst?
Všechny šelmy (nehledě na to, na jakém kontinentu se nachází a o jaký druh se jedná) loví proto, aby se najedly, nikoliv ze zábavy či krvelačnosti.
5x
Nacházíte se na:
Úvod
Zeptejte se přírodovědců
Dobrý den, v úvodu vaší rubriky jsem si přečetl, že víte proč má beruška sedm teček. Ptal sem naší učitelky a říkala, že to zodpovědět nelze. Je nějaký biologický důvod, proč má tedy beruška sedm teček? Děkuji za opověď
Dotaz
Dobrý den, v úvodu vaší rubriky jsem si přečetl, že víte proč má beruška sedm teček. Ptal sem naší učitelky a říkala, že to zodpovědět nelze. Je nějaký biologický důvod, proč má tedy beruška sedm teček? Děkuji za opověď
Odpověď
Mgr. Petr Šípek, Ph.D., Katedra zoologie PřF UK
Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempuctata), lidově zvané beruška, patří do početné broučí čeledi Coccinellidae (slunéčkovití). Typickým znakem této skupiny je oválný silně klenutý tvar krovek a skvrnité zbarvení. Zatímco některá slunéčka jsou zbarvena spíše krypticky, aby na sebe zbytečně neupozorňovala, může se celá řada druhů pyšnit nápadným kontrastním zbarvením. Takto výstražně zbarvená slunéčka mohou být žlutá, červená, oranžová (dokonce i modrá) s červenými, žlutými nebo černými skvrnami. Důvod tohoto výstražného (odborně aposematického) zbarvení je zřejmý, potencionálním predátorům vysílá signál: „mně nežer, jsem nechutný a jedovatý“. Slunéčka mají proč varovat: jejich hemolymfa (obdoba naší krve) obsahuje smrduté látky pyrazíny a jedovaté alkaloidy (např. coccinelin či adelgin). Aposematická slunéčka umí reflexivně vylučovat hemolymfu v kloubních spojeních končetin i jinde na těle, o této vlastnosti slunéček se mohl přesvědčit každý, kdo je kdy uchopil do ruky.
Foto: Slunéčko sedmitečné (lat. Coccinella septempuctata).
Takže proč má slunéčko tečky už víme, ale proč jich je zrovna sedm? Jednoznačná odpověď na tuto otázku je daleko složitější a ve své postatě nemožná. Je to jako ptát se, proč má tygr pruhy a ne skvrny jako levhart. U řady slunéček známe barevný polymorfismus, tj. jeden druh může mít několik ustálených barevných forem nebo celou řadu barevných přechodů (tak tomu je u našeho slunéčka dvoutečného). U slunéčka sedmitečného je zbarvení víceméně stabilní, ba dokonce velmi podobný barevný vzor s ním sdílí i další druhy, například africké slunéčko C. algerica. Jiný náš druh C. magnifica má také sedm skvrn, které jsou ale o poznání větší než u běžných „berušek“. Všechna výše zmiňovaná slunéčka jsou příbuzná (patří do stejného rodu), můžeme tedy soudit, že charakteristický vzor jejich zbarvení vznikl u společného předka kdysi v minulosti. Proč má slunéčko právě sedm teček se zřejmě nedozvíme, nicméně s jistou dávkou opatrnosti můžeme tvrdit, že barevný vzor na krovkách neslouží jen jako výstražné zbarvení, ale také jako rozpoznávací znak jednotlivých druhů. Koneckonců ze severní Ameriky je pak známo slunéčko Coccinella novemnotata, které vzhledem silně připomíná naše slunéčko, jen má na každé krovce o tečku navíc.
Vraťme se ale ke zbarvení polymorfních druhů slunéček, tedy těch, která mají řadu barevných forem. Zde je regulace výsledné barevné podoby často dána souhrou různých faktorů. Například zbarvení invazního slunéčka východního (Harmonia axyridis), který v nedávné době zaplavil celou Evropu, je dáno kombinací genetických predispozic a aktuální teploty během doby líhnutí brouka. Brouci se totiž líhnou přibližně ve stejnou denní dobu; pokud teplota okolí v době líhnutí slunéčka formy succinea dosahuje 20 - 25 stupňů mají nově vylíhlí brouci krovky posety až devatenácti tečkami. Líhnou-li se v teplotách vyšších (cca 30°C) mají krovky světlé bez teček, naopak líhnou-li se v teplotě okolo 15°C mají krovky téměř celé černé. Důvod tohoto teplotně závislého polymorfismu je zřejmý, v chladných podmínkách je černé zbarvení výhodné – umožňuje se slunéčku dostat na „provozní“ teplotu co možná nejrychleji. Naopak světlé formy se v horku tolik nepřehřívají.
Otázka byla zdopovězena dne 15. ledna 2012 v Lidových novinách
Podobné dotazy
Je perla nerost? A jak vlastně perly vznikají?
Ačkoliv se perla skládá především z uhličitanu vápenatého, není řazena mezi nerosty. Vzniká pod schránkami měkkýšů ze stejného materiálu, jaký tvoří jejich lastury nebo ulity.
21x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Získej kartu přírodovědce
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Vybíráme z e-shopu
Pro učitele
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Zeptejte se přírodovědců
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
