Foto: Slunéčko sedmitečné (lat. Coccinella septempuctata).
Takže proč má slunéčko tečky už víme, ale proč jich je zrovna sedm? Jednoznačná odpověď na tuto otázku je daleko složitější a ve své postatě nemožná. Je to jako ptát se, proč má tygr pruhy a ne skvrny jako levhart. U řady slunéček známe barevný polymorfismus, tj. jeden druh může mít několik ustálených barevných forem nebo celou řadu barevných přechodů (tak tomu je u našeho slunéčka dvoutečného). U slunéčka sedmitečného je zbarvení víceméně stabilní, ba dokonce velmi podobný barevný vzor s ním sdílí i další druhy, například africké slunéčko C. algerica. Jiný náš druh C. magnifica má také sedm skvrn, které jsou ale o poznání větší než u běžných „berušek“. Všechna výše zmiňovaná slunéčka jsou příbuzná (patří do stejného rodu), můžeme tedy soudit, že charakteristický vzor jejich zbarvení vznikl u společného předka kdysi v minulosti. Proč má slunéčko právě sedm teček se zřejmě nedozvíme, nicméně s jistou dávkou opatrnosti můžeme tvrdit, že barevný vzor na krovkách neslouží jen jako výstražné zbarvení, ale také jako rozpoznávací znak jednotlivých druhů. Koneckonců ze severní Ameriky je pak známo slunéčko Coccinella novemnotata, které vzhledem silně připomíná naše slunéčko, jen má na každé krovce o tečku navíc.
Vraťme se ale ke zbarvení polymorfních druhů slunéček, tedy těch, která mají řadu barevných forem. Zde je regulace výsledné barevné podoby často dána souhrou různých faktorů. Například zbarvení invazního slunéčka východního (Harmonia axyridis), který v nedávné době zaplavil celou Evropu, je dáno kombinací genetických predispozic a aktuální teploty během doby líhnutí brouka. Brouci se totiž líhnou přibližně ve stejnou denní dobu; pokud teplota okolí v době líhnutí slunéčka formy succinea dosahuje 20 - 25 stupňů mají nově vylíhlí brouci krovky posety až devatenácti tečkami. Líhnou-li se v teplotách vyšších (cca 30°C) mají krovky světlé bez teček, naopak líhnou-li se v teplotě okolo 15°C mají krovky téměř celé černé. Důvod tohoto teplotně závislého polymorfismu je zřejmý, v chladných podmínkách je černé zbarvení výhodné – umožňuje se slunéčku dostat na „provozní“ teplotu co možná nejrychleji. Naopak světlé formy se v horku tolik nepřehřívají.
Otázka byla zdopovězena dne 15. ledna 2012 v Lidových novinách
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
