Jak zkoumat impaktní krátery pod
kilometr silným ledem? Čeští odborníci z několika vědeckých
institucí zaznamenali v tomto směru pozoruhodné výsledky. V
týmu měla v osobě doc. Günthera Kletetschky zastoupení i PřF
UK.
Prudké ochlazení klimatu na samotném konci poslední doby
ledové známé jako mladší dryas mohlo mít podle jedné z
významných hypotéz původ v impaktu mimozemského tělesa.
Vědci z PřF UK objevili
jednoduchou, ale účinnou metodu, jak spolehlivě a levně
detekovat vodu u povrchu pískovce. Ta v sobě
nese rozpuštěné soli, které mohou při krystalizaci způsobovat
erozi povrchu.
Na pískovcových stěnách můžeme často pozorovat různě
velké jamky, tzv. voštiny. Vědci z Ústavu hydrogeologie Přf UK
nedávno prověřovali dvě teorie o příčinách jejich
vzniku.
Další dílek do skládačky záhadné události z 30. června
1908 přidal tým vědců v čele s doc. Güntherem Kletetschkou z
Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Dvacátého druhého dubna 2017 se bude na celém světě
oslavovat Den Země. Ani Praha nezůstane stranou. A na jedné z
akcí v metropoli se představí také Přírodovědci.cz.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.