• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Aktuality Měkcí příbuzní trilobitů

Měkcí příbuzní trilobitů

09.04.2021 - Aktuality Tisknout
4x
  • Tweet

V kambrických horninách starých asi 518 miliónů let bývají vzácně nacházeny zkameněliny živočichů, kteří na první pohled připomínají nám dobře známé trilobity.

Tito živočichové se jmenují nektaspidi a - stejně jako trilobiti - patří mezi členovce. Na rozdíl od trilobitů však nebyla vnější kostra nektaspidů zpevněná uhličitanem vápenatým, a tak jsou jejich zkameněliny k nalezení pouze na místech s velmi dobrými podmínkami k fosilizaci. První nálezy nektaspidů pocházejí právě z jednoho takového místa – z Burgesských břidlic v Kanadě. V roce 1912 odtud americký paleontolog Charles Doolittle Walcott popsal nový druh členovce, kterého pojmenoval podle nedalekých jezer Narao – Naraoia compacta, a zařadil ho mezi listonohy. Pozdější badatelé rozpoznali, že Naraioa není žádný listonoh, ale jde buď o velmi primitivního trilobita, anebo o jejich blízkého příbuzného. Do dnešní doby pak bylo popsáno okolo dvaceti druhů nektaspidů, především z Kanady, USA, Číny a Austrálie. Díky tomu máme o něco lepší představu o jejich evoluci a způsobu života.

alt: Obr1. A, Misszhouia longicaudata z kambria Číny se zachovanými tykadly a žaberními výběžky na končetinách (fotografie Greg Edgecombe). B, Tariccoia tazagurtensis z ordoviku Maroka (fotografie Lukáš Laibl).

Přesto ale zůstávají nektaspidi poněkud záhadnou skupinou. Jejich končetiny jsou známé jen u několika druhů a jejich hřbetní krunýř není nijak výrazně členěný. Paleontologové tak nemají dostatek znaků, které se dají použít pro rekonstrukci jejich vzájemných příbuzenských vztahů. I tak se většina badatelů shoduje, že nektaspidi jsou blízcí příbuzní trilobitů. Od trilobitů je odlišuje již zmiňovaná „měkká“ vnější kostra, ale také třeba absence očí (nejstarší trilobiti totiž mají velmi dobře vyvinuté oči, ztratili je jen některé odvozené druhy). Jejich stavba končetin je naopak těm trilobitím velmi podobná. Nektaspidi měli první pár hlavových končetin přeměněn na tykadla (obr. 1A). Další páry končetin byly dvojvětevné, složené z kráčivé části a části nesoucí žaberní výběžky.

alt: Obr2. Ukázka diverzity nektaspidů. Upraveno podle Perez-Peris a kol. (2021), a Bond a Edgecombe (2021).

Typickým zástupcem nektaspidů je již zmiňovaný rod Naraoia (obr. 2), která měla tělo členěné na dva oddíly – hlavový a ocasní štít. Jeden druh rodu Naraoia – Naraoia hammanni – byl dokonce nalezen v Šáreckém souvrství v Praze-Vokovicích (v roce 2003 byl tento druh popsán Petrem Budilem a jeho kolegy). Jiným, velmi dobře známým zástupcem nektaspidů je rod Tariccoia (obr. 2). Tariccoia obývala v ordoviku chladné vody vysokých zeměpisných šířek. Ve srovnání s naraoidy, má Tariccoia krom oválného hlavového a ocasního štítu ještě čtyři volné trupové články. Druh Tariccoia arrusensis obýval brakické laguny na území dnešní Sardinie. Trpasličí druh Tariccoia tazagurtensis (obr. 1B) dosahoval délky jen okolo 6 až 7 milimetrů a pochází z marockého naleziště Fezouata, tedy z hornin starých asi 480 miliónů let. Na popisu tohoto druhu jsem se podílel společně s mými kolegy z Univerzity v Lausanne (Švýcarsko).

alt: Obr3. Dva rozdílné typy trávicí soustavy u nektaspidů. Upraveno podle Vannier a Chen (2002).

Způsob života nektaspidů lze odvodit ze stavby jejich končetin a z tvaru trávicí soustavy. Obojí se ve výjimečných případech na některých lokalitách zachovává. Přinejmenším někteří nektaspidi byli predátoři, nebo mrchožrouti. Naznačují to drobné zoubky na končetinách, kterými uchvátili svou kořist předtím, než si jí nacpali do ústního otvoru na spodní straně hlavy. Odtud putovala potrava jícnem do trávicího ústrojí, které mělo u nektaspidů postranní párové výběžky (obr. 3). Většina dnešních badatelů se shoduje na tom, že tyto výběžky jednak fungovaly jako skladiště natrávené potravy, a jednak obsahovaly trávicí enzymy. Stejně fungují obdobné výběžky dnešních pavoukovců nebo korýšů. Některé rody, například už zmiňovaná Naraoia nebo Tariccoia měly tyto párové trávicí výběžky pod hlavovým štítem značně rozvětvené, na první pohled tak připomínající splácnutý keřík. Předpokládá se, že druhy s takto vyvinutými výběžky byly oportunisti, přizpůsobení na nepravidelný příjem potravy. Tu totiž mohly nějakou dobu skladovat v těchto výběžcích a žít ze svých zásob. U jiných, třeba u čínského rodu Misszhouia (obr. 1A), byly trávicí výběžky pod hlavovým štítem méně vyvinuté, připomínající miniaturní rukavičky. Byly tak nuceni přijímat potravu pravidelně, protože jí neměli kde uchovat.

Autor

Mgr. Lukáš Laibl, Ph.D., Ústav geologie a paleontologie PřF UK a Geologický ústav AV ČR

Použité zdroje

Obrázek v záhlavi: Naraoia spinosa. Zdroj Wikimedia Commons, autor Stanton F. Fink, CC BY-SA 2.5

Web nejen o nektaspidech, ale i o dalších fosiliích z Burgeských břidlic: https://burgess-shale.rom.on.ca/

K dalšímu čtení (v anglickém jazyce):

Bond, A.D., Edgecombe, G.D. 2021. Phylogenetic response of naraoiid arthropods to early-middle Cambrian environmental change. Palaeontology 64, 161–177

Budil, P., Fatka, O., Bruthansová, J. 2003. Trilobite fauna of the Šárka Formation at Praha–Červený Vrch Hill (Ordovician, Barrandian area, Czech Republic). Bulletin of Geosciences 78, 113–117.

Hammann, W., Laske, R., Pillola, G. 1990. Tariccoia arrusensis n. g. n. sp., an unusual Trilobite-like Arthtropod. Rediscovery of the “phyllocarid” bed of Taricco (1922) in the Ordovician “Puddinga” sequence of Sardinia. Bollettino della Societa Paleontologica Italiana 29, 163–78.

Pérez-Peris, F., Laibl, L., Lustri, L., Gueriau, P., Antcliffe, J.B., Bath Enright, O.G., Daley, A.C. 2021. A new nektaspid euarthropod from the Lower Ordovician strata of Morocco. Geological Magazine 158, 509–517.

Vannier, J., Chen, J.Y. 2002. Digestive system and feeding mode in Cambrian naraoiid arthropods. Lethaia 35, 107–20.

Whittington, H.B. 1977. The Middle Cambrian trilobite Naraoia, Burgess Shale, British Columbia. Philosophical Transactions of the Royal Society of London, B, 280: 409–443.

Zhang, X., Shu, D., Erwin, D.H. 2007. Cambrian naraoiids (Arthropoda): Morphology, ontogeny, systematics and evolutionary relationships. Journal of Paleontology 81, 1–52.

Tagy

paleontologiezkamenělinytrilobiti
4x
  • Tweet
Zajímá Vás tento obor? Klikněte a dozvíte se více informací

Přečtěte si také

Kdo je prapředkem medúz?

22.03.2023 Zeptejte se

V prvé řadě je třeba si upřesnit terminologii. Jako medúza se dnes v zoologii označuje volně plovoucí dospělé stádium některých žahavců, které se pohlavně rozmnožuje.

1x Zeptejte se

Jak správně popsat ve sbírce hmyz, který nebyl nalezen, ale je z chovu?

20.03.2023 Zeptejte se

U exemplářů z chovu se udává kompletní nález původních "mateřských" jedinců, pokud je znám.

1x Zeptejte se

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Parker Vector - Jotter Pink

380 Kč

Triko Chceš bádat?

190 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek