Každá hornina na Zemi vzniká v
jejím magnetickém poli, a toto pole se otiskuje do
feromagnetických složek horniny. Jak je tedy možné, že v
horninách v okolí impaktových kráterů je tomu jinak?
Pro přírodovědce představují
ostrovy fascinující objekty studia – geografové je objevují,
biologové z jejich izolovanosti těží unikátní poznatky. Pro
geology jsou jakýmsi „oknem“ do nitra Země.
Velké výbuchy sopek jsou
pro tuzemce známé asi především z katastrofických filmů, a
rozhodně ne z naší krajiny. Nicméně i u nás byla historie
místy značně výbušná.
Oblast Česka je z
paleontologického hlediska velmi významná, a to i
ve světovém měřítku. Důležité objevy by však nebyly
možné bez předních odborníků na paleontologii, mezi které
patřil i profesor Zlatko Kvaček (†2020).
Nové minerály nenacházejí
vědci v přírodě každý den. A právě to se podařilo skupině
ruských a českých vědců mezi nimiž byl i RNDr. Marek Tuhý z
Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů PřF
UK.
V kambrických horninách starých
asi 518 miliónů let bývají vzácně nacházeny zkameněliny
živočichů, kteří na první pohled připomínají nám dobře
známé trilobity.
Směr příletu tělesa, které vytvořilo impaktní kráter, je
tradičně velkou neznámou. Přitom by taková znalost mohla být
velice užitečná. Zajímavé a možná přelomové řešení
této záhady se zrodilo v hlavách českých vědců.
Hranická propast na severní Moravě je místem, které láká
geology a speleology již dlouhou dobu. Na průzkumu tohoto
jeskynního systému, se podílela i řada odborníků naší
fakulty.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.