• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Aktuality Záhada tufu bělka rozlousknuta

Záhada tufu bělka rozlousknuta

22.07.2021 - Aktuality Tisknout
3x
  • Tweet

Velké výbuchy sopek jsou pro tuzemce známé asi především z katastrofických filmů, a rozhodně ne z naší krajiny. Nicméně i u nás byla historie místy značně výbušná.

Jednou ze záhad geologické minulosti Českého masivu byla všudypřítomná vrstva tufu (zpevněného sopečného popela), zvaného bělka, v karbonských pánvích středních a západních Čech. Jak ale jednotlivé vrstvy z různých koutků Česka spojit a určit jejich zdroj? Na to se podívali odborníci z Přírodovědecké fakulty UK, Akademie věd ČR a České geologické služby v čele s Filipem Tomkem z Ústavu geologie a paleontologie PřF UK.

Během konečných fází variské orogeneze vznikala ve svrchním karbonu (období mladších prvohor před ca. 320–300 miliony lety = ~320–300 Ma) řada vnitrokontinentálních pánví. Do těch se ukládal sedimentární materiál z okolních hor a místy byly proloženy vulkanickými uloženinami. Vrstva tufu bělka v těchto pánvích byla zdokumentována jako unikátní chronostratigrafický marker (chronostratigrafie=popis a korelace vrstvení v sedimentech a jejich datování; marker=vyznačuje konkrétní polohu v sedimentárním sledu) v řadě vrtů a černouhelných dolech na vzdálenost přes 100 km. Problém však byl, že nebylo zcela jasné, k jaké sopce se tato vrstva vztahuje, a jak ji zařadit do geologického vývoje Českého masivu. To je i proto, že tyto pánve nejsou vždy odkryté celé, jsou různě zerodované či deformované pozdějšími procesy a s rostoucím stářím může mít jejich radiometrické datování větší a větší odchylky. Takové jsou už běžně problémy sedimentologů a stratrigrafů.

alt: Geologie altenbersko-teplické kaldery. Upraveno z původního článku.

Další otázka spjatá s bělkou je: odkud se to všechno vlastně vzalo? Jedna sopka s podobným odhadovaným stářím jako tuf bělka (a s impozantními rozměry 35 km × 18 km) se u nás nachází na hranici s Německem v Krušných horách a nazývá se altenbersko-teplická kaldera, podle měst přes která se rozléhá. Co to vlastně taková kaldera je? Při přílišném a náhlém odčerpání hmoty z kůry se často stane, že povrch ztratí podporu zespoda a klesne (subsiduje) do vyprázdněného magmatického krbu. Výsledné struktuře se říká kaldera, a často je její vznik spjat s poměrně velkými a ničivými erupcemi (mezi takové nejničivější příklady patří i Yellowstone v USA, či Toba v Indonésii). Tvar altenbersko-teplické kaldery je v dnešním geologickém řezu velmi dobře viditelný díky žilám porfyrického mikrogranitu, který se vmístil do puklin vzniklých právě subsidencí.

Tato kaldera se tedy zdála jako vhodný kandidát pro větší erupce, avšak datování jejích jednotek nebylo zcela přesně sjednoceno. Tým Filipa Tomka a jeho kolegů se ujal rozsáhlé unifikace starších datování a měření nových U/Pb stáří na zirkonech metodou LA-ICP-MS (hmotnostní spektroskopie). To platilo pro zkompletování datování jak altenbersko-teplické kaldery, tak tufu bělka. Pro samotný tuf bělka byla dále analyzována distribuce mocnosti vrstvy a její zrnitosti, a kalkuloval se odhadovaný objem eruptovaného materiálu.

Výsledek stanovil trvání vulkanické aktivity altenbersko-teplické kaldery mezi ~318–313 Ma. Tuf bělka sám spadá právě asi ke kalderotvorné erupci okolo ~314 Ma. Na základě distribuce zrnitosti a mocnosti ukazují rekonstrukce, že vrstva mocná 10 cm se mohla vyskytovat až ve vzdálenosti 220 km od kaldery v okolí německého Řezna (vítr vanul pravděpodobně na jihozápad). Uloženiny pyroklastických proudů (rychle se pohybující velmi žhavá směs sopečného materiálu a plynů) se mohly dostat až do vzdáleností asi 50 km od centra kaldery. Minimální objem této kalderotvorné erupce byl vypočítán na 100 km3, což z ní dělá erupci 7. stupně (z 8) vulkanického explosivního indexu. Dohromady veškerý vulkanický materiál této kaldery za dobu její vulkanické aktivity se odhaduje na >350 km3. Řadí se tak mezi středně velké kaldery, jako je například i Valles kaldera v Novém Mexiku (USA).

Autor

Mgr. Petr Vitouš, Přírodověda populárně

Použité zdroje

Článek byl převzat z rubriky Přírodověda populárně.

Filip Tomek, Stanislav Opluštil, Martin Svojtka, Václav Špillar, Vladislav Rapprich & Jitka Míková (2021) Altenberg–Teplice Caldera sourced Westphalian fall tuffs in the central and western Bohemian Carboniferous basins (eastern Variscan belt), International Geology Review, DOI: 10.1080/00206814.2020.1858357

Foto v záhlaví: Satelitní snímek Valles Caldera v Novém Mexiku. Tato kaldera je svou velikostí srovnatelná s altenbersko-teplickou kalderou. Zdroj Wikimedia Commons, autor Jesse Allen and Robert Simmon - NASA Earth Observatory, Public Domain

3x
  • Tweet
Zajímá Vás tento obor? Klikněte a dozvíte se více informací

Přečtěte si také

Běh pro tygry v okolí Albertova

07.05.2025 Aktuality

Chcete se pobavit, plnit zajímavé úkoly a ještě pomoci dobré věci? Přijďte na benefiční běh pro tygry, který pořádá Centrum environmentálních forenzních věd spolu s Botanickou zahradou PřF UK a spolkem Altaica.

1x Aktuality

Velká výstava bezobratlých 2025

06.06.2025 - 15.06.2025 Kalendář akcí

Oslavte s námi pestrost naší přírody a prozkoumejte zblízka fascinující svět bezobratlých živočichů.

11x Kalendář akcí

+ Načíst další

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Utěrka na brýle PřF UK „Achátové pecky“

75 Kč

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Hravocesta

305 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek