V novém čísle Přírodovědců se vše točí okolo života ve vodě (či na vodě). A nejsou to jen moře, řeky, rybníky nebo louže. Život totiž bují i v daleko extrémnějších podmínkách - hluboko pod pevninskými ledovci, na povrchu tajícího sněhu nebo v temných důlních štolách.
V novém čísle Přírodovědců se vše točí okolo života ve vodě (či na vodě). A nejsou to jen moře, řeky, rybníky nebo louže. Život totiž bují i v daleko extrémnějších podmínkách - hluboko pod pevninskými ledovci, na povrchu tajícího sněhu nebo v temných důlních štolách.
Mimořádné číslo fakultního časopisu je věnováno učitelským programům, které jsou realizovány Přírodovědecké fakultě UK. Pokud se chcete o této oblasti dozvědět co nejvíc, pak vám toto vydání vřele doporučujeme. Číslo objednávejte přímo u koordinátora dr. Jakuba Jelena: jakub.jelen@natur.cuni.cz
Zapojte se do soutěžního projektu, ve kterém spolu města celého světa soupeří o co největší počet pozorování přírodní rozmanitosti na svém území. Česko bude mít letos hned sedm zástupců.
Vydejte se s námi na jedinečný víkend plný přírody, poznání a zážitků! Dvoudenní výlet propojuje krásy české krajiny s jednou z nejlepších zoologických zahrad na světě a komentovanou prohlídkou vídeňského Meeresmusea.
Víte, jak probíhají
prvotní stadia zrodu molekul, které po jejich dlouhé cestě z
chemikovy hlavy až do platíčka s tabletkami či injekce s
roztokem známe jako léčivé látky?
Na výskyt mlh má vliv mnoho
faktorů. Základními předpoklady pro to, aby mlha vůbec
vznikla, jsou dostatečná vlhkost vzduchu a existence
kondenzačních jader. Faktorů ovlivňujících vznik mlh však je
mnohem více.
Pokud se nad příslovím
zamyslíme, smysl jeho znění je v tom, že od 13. 12. (svátek
Lucie) se trošku zkrátí noc (noci upije), ale den se stejně
neprodlouží. Jak se tedy může zkrátit noc a současně
neprodloužíit světlý den?
V tropické i subtropické části
skleníku se v následujících týdnech se v rámci nové výstavy
můžete seznámit s mnoha rostlinnými rozmnožovacími
záludnostmi. Výstava cílí jak na školy všeho druhu, tak na
širokou veřejnost.
Každá hornina na Zemi vzniká v
jejím magnetickém poli, a toto pole se otiskuje do
feromagnetických složek horniny. Jak je tedy možné, že v
horninách v okolí impaktových kráterů je tomu jinak?
Určitě se nejedná o slepence,
protože slepence jsou sedimentární horniny. Vznikají z valounů
jiných hornin spojených tmelem nebo zakladni hmotou.
Na fotkách jsou výlevné vyvřelé horniny obsahující tzv.
melafyry a jejich brekcie.
Srdečně zveme všechny
zájemce o studium na Univerzitě Karlově na akci Na Karlovku,
která se koná v sobotu 13. listopadu 2021 od 9:00 do 16:00 na
Právnické fakultě.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
