U různých druhů plžů pojem může jít o různě vypadající i odolná víčka, třeba také jen tenkou zaschlou slizovou blanku. I ta však může zabránit významným ztrátám vody. Hlemýždi své zimní víčko navíc zpevňují uhličitanem vápenatým, což je mezi plži poměrně vzácné. Víčko je proto velmi silně kalcifikované: uhličitan tvoří skoro 95 % jeho váhy! Ale jak se tedy na jaře dostanou ven?
Na rozdíl od plžů označovaných jako předožábří, kteří mají víčko přirostlé k měkkým tkáním (představte si například naše bahenky rodu Viviparus), zimní vápenatá epifragma hlemýžďů je jen dočasně připevněna k ústí ulity. Hlemýždi proto stačí na jaře víčko vytlačit tlakem svalnaté nohy. Je to vlastně taková šnečí, decentní verze "vykopnutí dveří".
Foto Shutterstock.com