Za netopýry na Kypr

Je to dáno zejména tím, že ostrovy zvířatům nabízejí různá prostředí k životu, a tak je jejich diverzita vskutku zajímavá. Bohužel jsou tyto oblasti pod mnoha ekologickými hrozbami. Tým autorů, mezi nimiž je i docent Petr Benda z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, provedl akustickou studii zkoumající echolokační chování těchto savců, aby zjistili biotopové preference vybraných netopýřích druhů.

Při výzkumu rozšíření netopýrů na Kypru byl využit jejich způsob orientace – echolokace. To je vydávání zvuků, o specifických vlastnostech – frekvenci, síle, délce, či intervalu a jejich zpětné zachycení, což netopýři využívají i pro orientaci v prostoru. Jedinec vysílá tyto ultrazvuky a podle jejich odražení od překážky pozná, nejen jak je od ní daleko, ale i její charakter – zda se jedná o potravu či překážku v letu. Tohoto způsobu orientace autoři článku využili a během měření zaznamenávali právě tyto akustické signály. Stacionární detektory ultrazvuku umístili na místa s častým výskytem netopýrů, tedy ke vchodům jeskyní a k malým vodním plochám. Transekty (tzn. průseky krajinou) s využitím mobilních detektorů pokryly území jak obydlená, tak v zemědělské krajině či ve volné přírodě. Tyto dva typy detekce se doplňovaly nejen prostorově, ale i časově. Výzkum byl totiž prováděn ve třech různých ročních obdobích.

Celkem bylo zachyceno 4 611 echolokačních hlasů, které náležely celkem šesti druhům netopýrů a pocházely z 20 různých biotopů. Ze zkoumaných prostředí je všemi zaznamenanými druhy využíván nejvíce stromový a keřový porost a z lidmi obydlených oblastí jsou netopýry nejraději využívaná mírně zastavěná území.

A co ze studie vyplývá o konkrétních druzích? Netopýr vroubený (Pipistrellus kuhlii) byl zaznamenán ve všech zkoumaných biotopech a zároveň to byl vůbec nejčastěji zaznamenaný druh na ostrově. Občas využívá zemědělské či mírně zalesněné krajiny, ale i zastavěné oblasti, včetně hustě obydlených měst. S tím také souvisí to, že jeho potrava, je poměrně různorodá, právě proto, že prostředí tak střídá. Netopýr večerní (Eptecius serotoninus) a netopýr Saviův (Hypsugo savii) byli zaznamenán nejčastěji v zemědělské krajině, ale nevyhýbají se ani lidským stavbám. Netopýří druhy ovšem spojuje to, že na středomořských ostrovech mají méně potravních možností a v porovnání s pevninou musejí své preference často střídat.

Můžeme zde tedy pozorovat nejen variabilitu druhů, ale i různou míru využití prostředí, kterou dále můžeme porovnávat s daty z pevniny. Akustické studie jsou značně efektivní při zkoumání dlouhodobých trendů netopýřích společenstev, což je nyní aktuální, vzhledem k možnému ohrožení druhové diverzity a rozšíření těchto savců na omezených územích mořských ostrovů. Proto by použitý monitoring měl být častěji využíván, neboť tato metoda by snadno mohla být standardizována. Tak by bylo možné porovnávání napříč prostředími, studiemi i časem.