Je to jeřáb popelavý. Tento elegantní pták se k nám v poslední době šíří ze severu, ale stále je v České republice velmi vzácný.
Jeho počty však v posledních letech utěšeně narůstají. Mnohem častěji a ve větších počtech se jeřábi objevují na našem území také v období jarního a podzimního tahu.
Jeřáb popelavý (Grus grus) je tažný pták o něco větší než čáp bílý. Hnízdí od severní a západní Evropy směrem na východ až do severního Mongolska, severovýchodní Číny a na východní Sibiř. Izolované populace jsou také v Tibetu a východním Turecku.
Zimuje ve Francii, na Pyrenejském poloostrově, na severu a východě Afriky, na Středním východě, v Indii a na jihu a východě Číny.
Jeřáb popelavý se živí rostlinnou i živočišnou potravou. Hnízdí v mokřadech, k zimování využívá mokřady nebo stepi. Celosvětově jde o dosti hojný druh.
V minulých stoletích ovšem vinou lovu a ubývání mokřadů vymizel z větší části západní, jižní a střední Evropy. Až v posledních desetiletích se jeho evropská populace začíná zotavovat.
Česká republika se dnes nachází na jižní hranici hnízdního areálu jeřába popelavého. Do 80. let minulého století tento druh přes naše území jen migroval. Od roku 1989 se však u nás jeřábi „zabydlují“.
Původně hnízdili jen ojediněle na Českolipsku (v okolí Novozámeckého a Břehyňského rybníka) a v západních Čechách. V posledních letech ovšem hodně přibývají a rozšiřují se.
Jednotlivě už hnízdí také na Písecku, Třeboňsku a Pardubicku. V uplynulých dvou letech se pokoušeli hnízdit i na jednom mokřadu blízko Lysé nad Labem. Celková populace v ČR se dnes odhaduje na 45–50 párů.
Doufejme, že jeřábů popelavých u nás bude dál přibývat. Jsou to krásní ptáci – a jejich ranní tance při východu slunce, s troubením slyšitelným několik kilometrů daleko, to je opravdu nádherný zážitek!
Použité zdroje a další informace:
M. Ticháčková (2013): Ekologie a vývoj populace jeřába popelavého (Grus grus) v České republice. Diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, katedra zoologie. Dostupné online na https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/67353/.
http://www.biomonitoring.cz/druhy-ptaci.php?druhID=143
http://www.iucnredlist.org/details/22692146/0
Videa tokajících jeřábů popelavých pozorovaných v únoru 2015 na Mladoboleslavsku: http://www.birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=722002
Horní snímek: Jeřáb popelavý, který se v roce 2015 usadil na Mladoboleslavsku. Foto: Adéla Vaňousková.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
