Drakeův průliv, který se nachází mezi Jižní Amerikou a Antarktidou, je skutečně jednou z nejbouřlivějších částí světového oceánu. Důvodů je hned několik.
Pohledem na glóbus zjistíme, že v oblasti kolem 60. rovnoběžky jižní šířky, kde se nachází Drakeův průliv, není téměř žádná pevnina. Pouze Antarktický poloostrov a jižní cíp Jižní Ameriky s přilehlými ostrovy tuto pravidelnost narušují.
Rozložení pevnin způsobuje, že výměna vody mezi Tichým a Atlantským oceánem je na celé jižní polokouli možná jedině přes Drakeův průliv. Vzhledem k rozdílným teplotám vody v obou oceánech je výměna tímto „úzkým hrdlem“ velmi intenzivní. Navíc ji zesilují rozdíly ve výšce přílivu a odlivu a také mořský proud zvaný Západní příhon.
Západní příhon je součástí celosvětového systému mořských proudů a jde o nejmohutnější oceánský proud na Zemi. Obepíná prakticky celou jižní polokouli. V důsledku již zmíněného rozmístění kontinentů je rovněž „nasměrován“ do Drakeova průlivu.
K neklidnému charakteru moře v této oblasti přispívá i kontakt dvou vodních mas. Studené antarktické vody se zde podsouvají pod teplejší slané vody ze severnějších zeměpisných šířek.
Aby toho všeho nebylo málo, přidávají se ještě drsné klimatické podmínky, které vyplývají ze všeobecné cirkulace atmosféry. V těchto zeměpisných šířkách se totiž nachází hranice mezi takzvanou polární a Ferrelovou buňkou atmosférické cirkulace.
Pro jejich rozhraní je charakteristický častý výskyt tlakových níží. Ty způsobují větrné a deštivé počasí, které v Drakeově průlivu obvykle panuje a zdejším již tak neklidným vodám dále přidává na bouřlivosti.
Horní ilustrační foto: Buřňák obrovský nad rozbouřenými vodami Drakeova průlivu. Zdroj Wikimedia Commons, autor Liam Quinn, licence CC BY-SA 2.0.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
