Dotaz

Za viklan v pravém slova smyslu se považuje útvar vzniklý na daném místě. Nespadají sem tedy přemístěné balvany, přestože se viklají – jako například bludné balvany z dob ledových na území Moravské brány mezi Ostravou a Olomoucí.

Viklany vznikají kombinací procesů chemického a mechanického zvětrávání a následným odnosem nebo uložením rozrušené horniny do řek či do svahů.

Současný výzkum ale zjistil, že významným primárním činitelem, který umožňuje vytvoření podobných skalních útvarů, je – přinejmenším v pískovcích – napětí uvnitř horniny. Jakmile je horninový masiv zatížen, vytváří se v něm pod jeho vlastní vahou mechanické napětí. To působí proti erozi. Pokud je tedy hornina podrobena zvětrávání, je okolní materiál narušován a odnášen rychleji než zatížené jádro. (Podrobnosti uvádí odborný článek Bruthans et al. 2014.)

Další faktor, který může napomoci tvorbě viklanů, je kulovitá odlučnost horniny. Tento fenomén můžeme pozorovat u žulových (granitových) hornin.

Kombinací všech zmíněných činitelů může vzniknout právě viklan, nebo třeba skalní okno, jako je Pravčická brána.

V Čechách jsou viklany časté v žulových skalních útvarech Jizerských hor či v některých oblastech Středočeské pahorkatiny.

Za nejznámější viklan České republiky bývá označována Husova kazatelna v Petrovicích na Sedlčansku. Jiné zajímavé viklany jsou například:

• viklan v Kadově,

• Vrškámen,

• viklan u Rybničné na Karlovarsku,

• viklan u Jesenice na Rakovnicku,

• viklan na Medvědí stezce na Šumavě,

• Bedřichovský viklan nedaleko hory Bouřný v Lužických horách.

Další tipy, kam vyrazit za těmito přírodními památkami, najdete na webech Kudy z nudy nebo Treking.cz.