Vyjímání některých orgánů z těla zemřelého (nejdříve z dutiny břišní a hrudní, později i lebeční) se stalo součástí mumifikačního procesu v průběhu egyptské Staré říše.
Mumifikátoři vyjímali z těla většinu vnitřních orgánů, aby zabránili hnilobným procesům. Výjimkou bylo srdce nebo ledviny. Nejdůležitější orgány – játra, žaludek, střeva a plíce – byly mumifikovány zvlášť. Poté byly vloženy do speciálních alabastrových nádob, takzvaných kanop, a uloženy pod ochranu čtyř synů boha Hora.
Srdce zůstávalo v těle zemřelého, neboť starověcí Egypťané ho považovali za nejdůležitější orgán. Věřili, že právě v něm sídlí všechny fyzické a psychické činnosti, vlastnosti a schopnosti člověka – a to jak během jeho života, tak i po smrti. Srdce bylo ve starověkém Egyptě považováno za místo charakterových vlastností, cítění, myšlení a rozhodování. Souvislost s krevním oběhem nebyla tehdejším lékařům a balzamovačům známa.
Přítomnost vlastního srdce v těle zemřelého byla velice důležitá pro posmrtnou existenci – zejména pro posmrtný soud, takzvaný obřad vážení srdce. Při tomto soudu musel zesnulý prokázat, že během celého svého života žil v souladu s řádem maat. To je komplikovaný pojem vyjadřující protiklad řádu a chaosu (egyptsky isfet) a zahrnující v sobě významy jako rovnováha, harmonie, řád, spravedlnost a stabilita.
Při posmrtném soudu bylo na jednu misku vah symbolicky vloženo srdce zemřelého a na druhou pštrosí pero bohyně Maat, personifikující tento univerzální princip. V případě kladného výsledku vážení, kdy člověk obhájil své skutky, se stal achu (blaženým zesnulým) a přešel do zásvětní říše. V opačném případě spolkla jeho srdce Velká požíračka a dotyčný se stal mut – podruhé a definitivně mrtvým.
Ohledně ledvin je názor odborných kruhů problematičtější, diskuze je navíc stále otevřená. Mnozí egyptologové se kloní k názoru, že balzamovači ponechávali ledviny v těle zemřelého proto, že k nim byl obtížný přístup. Předmětem debaty rovněž je, zda staroegyptské lékařství znalo přesné umístění a funkci ledvin v lidském těle a zda jim přikládalo nějaký zvláštní význam.
Jiná skupina odborníků spatřuje – pod vlivem předovýchodních paralel – vysvětlení v mytologicko-náboženském významu ledvin. Zatímco srdce bylo i v tomto regionu ve starověku považováno za sídlo myšlení, ledviny byly naopak pokládány za sídlo síly.
Horní snímek: Egyptská mumie vystavená v pařížském Louvru. Zdroj Wikimedia Commons, autor Zubro, licence CC BY-SA 3.0.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
