Mořská voda je slaná proto, že jsou v ní rozpuštěny různé soli. To je jasné – ale odkud se tyto soli berou?
Každý kilogram mořské vody obsahuje průměrně 35 gramů solí. Většinu z nich (asi 85 %) tvoří chlorid sodný, tedy dobře známá kuchyňská sůl.
Soli v mořích pocházejí z několika zdrojů. Prvním je zvětrávání hornin na pevninách. Když horniny zvětrávají, vyplavují se z nich soli a další látky, které pak řeky odnášejí do moří. Podobně zvětrávají také horniny na mořském dně.
Dalším zdrojem jsou výbuchy podmořských sopek. Sopky uvolňují do vody lávu, mořská voda s ní reaguje a rozpouští z ní některé látky.
Voda také proniká do prasklin, které se nacházejí hluboko na dně oceánů v oblastech takzvaných středooceánských hřbetů. Zde jsou horniny horké a často tu vytéká na dno láva. V prasklinách se voda ohřívá, díky tomu mnohem lépe rozpouští soli z okolních hornin a tyto soli se potom dostávají do moří.
V mořské vodě je nejběžnější solí chlorid sodný, protože je velmi dobře rozpustný. Jiné látky se rozpouštějí hůř, proto jich v mořích tolik není.
Zvláštní případy jsou vápník a křemík. Řeky přinášejí do oceánů velká množství těchto dvou prvků, ale v mořské vodě je jich přesto málo. Vápník totiž „vychytávají“ různí vodní živočichové (třeba koráli, plži a mlži) a zabudovávají ho do svých schránek nebo koster. Křemík zas používají mikroskopické řasy rozsivky na stavbu buněčných stěn.
To jsou tedy příčiny slanosti mořské vody, jak jim rozumíme na současné úrovni vědeckého poznání. Existuje ovšem ještě několik nedořešených otázek. Není například jasné, proč se různé soli vyskytují všude na světě v prakticky stejných poměrech, ačkoliv se slanost (salinita) jednotlivých moří výrazně liší.
Další informace:
http://water.usgs.gov/edu/whyoceansalty.html
http://www.palomar.edu/oceanography/salty_ocean.htm
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
