Jde o tesaříka alpského (Rosalia alpina) z čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae). Ve starší literatuře se můžete setkat s pojmenováním sametovec horský či alpský, na Slovensku se mu říká fuzáč alpský.
U nás je chráněn vyhláškou od roku 1965. Je chráněn rovněž Evropskou unií, a to na celém jejím území. Stejně vysoké úrovni ochrany se těší ještě vlk obecný, medvěd hnědý a zlatohlávkovitý brouk páchník hnědý.
V rámci české a slovenské fauny je tesařík alpský díky svému modrému zbarvení a velikosti (15–38 mm) nezaměnitelným druhem. Nejraději obývá bukové lesy ve vyšších nadmořských výškách zhruba 600 – 1 000 metrů nad mořem. Nalézt ho však můžete i v nížinách.
Dospělci létají od června do srpna a živí se mízou vytékající ze stromů. Často ale vůbec nepřijímají potravu, jelikož žijí v průměru 4 až 7 dní. Musí si tedy vystačit se zásobami, které nastřádali jako larvy.
Larvy se obvykle vyvíjejí v čerstvě pokácených, odumírajících či nemocných bucích. Dospělé samičky ovšem nejsou příliš vybíravé a mohou klást vajíčka i do smrku, borovice, topolu, vrby, jilmu, javoru, jasanu a spousty jiných dřevin. Larvální vývoj trvá 2 až 3 roky.

Kde můžete tohoto brouka vidět? V České republice dnes existují pouze tři jeho lokality. Jedna se nachází v Ralské pahorkatině – početné populace najdete zejména na Velkém a Malém Bezdězu, menší pak v blízkém okolí.
Další dvě místa jsou na Moravě. Jde o původní populace na území Bílých Karpat a o jednu relativně novou v oblasti lužních lesů u soutoku řek Moravy a Dyje. První výskyt na jižní Moravě byl zaznamenán v roce 1994.

Tesařík alpský se v ČR vyskytoval na mnohem více lokalitách (viz mapování druhu na BioLib.cz). Z většiny míst však již vymizel. Hlavní důvodem je zanikání vhodných stanovišť. Přesněji řečeno lesní (hlavně státní) hospodaření tesaříkovi alpskému vůbec nepřeje, přestože se jedná o jeden z nejpřísněji chráněných druhů na našem území.
Problémů je hned několik: změna ve skladbě lesů (výsadba smrkových monokultur), zvýšená těžba starých bukových porostů (mladé stromy tesaříkovi nevyhovují), odstraňování „nemocných“ stromů a podobně.
Dalším nebezpečným faktorem je specifický způsob těžby v bukových lesích, kdy dřevo vytěžené v zimě a na jaře zůstává v lese až do léta. Toto dřevo láká samice tesaříka, které do něj nakladou vajíčka. Když potom lesníci dřevo odvezou, tak s ním odvezou i vajíčka, čímž zničí většinu populace brouka.
Na Slovensku se tesaříkovi alpskému daří lépe. Větší populace žijí například v Bílých Karpatech, Malých Karpatech, Strážovských vrších nebo Malé a Velké Fatře. Najít ho můžete i na jiných slovenských lokalitách.
