Na snímku se vám podařilo zachytit jednoho z nejkrásnějších a také nejvzácnějších brouků České republiky. Na Slovensku, kde jste ho potkali, je o něco hojnější.
Jde o tesaříka alpského (Rosalia alpina) z čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae). Ve starší literatuře se můžete setkat s pojmenováním sametovec horský či alpský, na Slovensku se mu říká fuzáč alpský.
U nás je chráněn vyhláškou od roku 1965. Je chráněn rovněž Evropskou unií, a to na celém jejím území. Stejně vysoké úrovni ochrany se těší ještě vlk obecný, medvěd hnědý a zlatohlávkovitý brouk páchník hnědý.
V rámci české a slovenské fauny je tesařík alpský díky svému modrému zbarvení a velikosti (15–38 mm) nezaměnitelným druhem. Nejraději obývá bukové lesy ve vyšších nadmořských výškách zhruba 600 – 1 000 metrů nad mořem. Nalézt ho však můžete i v nížinách.
Dospělci létají od června do srpna a živí se mízou vytékající ze stromů. Často ale vůbec nepřijímají potravu, jelikož žijí v průměru 4 až 7 dní. Musí si tedy vystačit se zásobami, které nastřádali jako larvy.
Larvy se obvykle vyvíjejí v čerstvě pokácených, odumírajících či nemocných bucích. Dospělé samičky ovšem nejsou příliš vybíravé a mohou klást vajíčka i do smrku, borovice, topolu, vrby, jilmu, javoru, jasanu a spousty jiných dřevin. Larvální vývoj trvá 2 až 3 roky.
Kde můžete tohoto brouka vidět? V České republice dnes existují pouze tři jeho lokality. Jedna se nachází v Ralské pahorkatině – početné populace najdete zejména na Velkém a Malém Bezdězu, menší pak v blízkém okolí.
Další dvě místa jsou na Moravě. Jde o původní populace na území Bílých Karpat a o jednu relativně novou v oblasti lužních lesů u soutoku řek Moravy a Dyje. První výskyt na jižní Moravě byl zaznamenán v roce 1994.
Tesařík alpský se v ČR vyskytoval na mnohem více lokalitách (viz mapování druhu na BioLib.cz). Z většiny míst však již vymizel. Hlavní důvodem je zanikání vhodných stanovišť. Přesněji řečeno lesní (hlavně státní) hospodaření tesaříkovi alpskému vůbec nepřeje, přestože se jedná o jeden z nejpřísněji chráněných druhů na našem území.
Problémů je hned několik: změna ve skladbě lesů (výsadba smrkových monokultur), zvýšená těžba starých bukových porostů (mladé stromy tesaříkovi nevyhovují), odstraňování „nemocných“ stromů a podobně.
Dalším nebezpečným faktorem je specifický způsob těžby v bukových lesích, kdy dřevo vytěžené v zimě a na jaře zůstává v lese až do léta. Toto dřevo láká samice tesaříka, které do něj nakladou vajíčka. Když potom lesníci dřevo odvezou, tak s ním odvezou i vajíčka, čímž zničí většinu populace brouka.
Na Slovensku se tesaříkovi alpskému daří lépe. Větší populace žijí například v Bílých Karpatech, Malých Karpatech, Strážovských vrších nebo Malé a Velké Fatře. Najít ho můžete i na jiných slovenských lokalitách.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
