Dotaz

Parasaurolophus walkeri patřil mezi takzvané ornitopodní dinosaury. Dosahoval velikosti okolo 10 metrů na délku, byl výhradně býložravý a žil ve stádech. Vyskytoval se v období svrchní křídy (zhruba před 75 miliony lety) převážně na území dnešních Spojených států a Kanady.

Onen výběžek na hlavě sloužil primárně ke komunikaci mezi jedinci. Byl dutý a dutiny byly odděleny kostěnými přepážkami. Fungoval proto jako rezonanční komora, do které zvíře tlačilo vzduch – tím vznikal kovově znějící, velmi intenzivní zvuk.

Parasaurolophové tedy pomocí svých výběžků „troubili“. Zvuk byl tak hlasitý, že podle některých vědců jím mohlo zvíře odstrašovat své nepřátele.

Barva výběžku mohla být ovlivněna jak pigmentem, tak silným prokrvením, kdy krev prosvítá pokožkou a zbarvuje místo do červena. Pigment však u parasaurolophů, pokud vím, zatím nebyl nalezen. A na kosterním materiálu nejsou patrny žádné stopy svědčící o silném prokrvení.

Na obrázku si nicméně zkusme porovnat obě varianty – s barvou a bez ní. Přesné zbarvení mohlo záviset i na tom, jaké barvy dokázali dinosauři vnímat.

Výběžek na hlavě byl u některých jedinců větší a u některých výrazně menší, jak ukazuje levá dolní část obrázku. Měl proto roli jednak funkční (zvuková komunikace), jednak estetickou (imponování partnerovi).

Nelze ovšem zpětně říci, zda větší výběžek měli samci, či samice. Není tedy ani zaručeno, že se samci ucházeli o samice, a ne naopak. Výběžek zřejmě plnil podobnou úlohu jako dnešní paroží jelenů či hříva lvů, které jsou impozantní tvarem a velikostí, ovšem na barvu se u nich moc nehraje.

Osobně se domnívám, že výrazně zbarven nebyl. Samotný jeho tvar a velikost byly patrně při námluvách dostatečné.