Dotaz

Vymírání na přelomu křídy a třetihor i samotná hranice mezi těmito obdobími jsou snad nejprozkoumanější událostí a časovým intervalem v historii Země – zejména díky populárním dinosaurům. Paradoxně však otázka tehdejšího vymírání, jeho rychlosti, intenzity, příčin a následků zůstává stále nezodpovězena.

Původní teorie tvrdila, že vymírání na hranici křída/třetihory (neboli K/T) způsobil dopad jednoho většího meteoritu do oblasti mexického poloostrova Yucatánu. Tato interpretace je ovšem v současnosti neudržitelná. Je prosazována hlavně americkými geology, zatímco evropští geologové (zejména z Německa) zahájili už před několika lety intenzivní výzkum jiné možné příčiny.

Tou by mohl být gigantický vulkanismus v Indii na území Dekkanské náhorní plošiny. Silná vulkanická činnost totiž dokáže uvolnit do atmosféry ohromné množství prachu (a také plynů). Prach odstíní sluneční záření, čímž způsobí dramatické ochlazení planety. Ve svých důsledcích jde o podobné klimatické změny, jaké by nastaly po dopadu velkého meteoritu.

Jenže – analýza izotopů kyslíku, která se používá k určení teplot v geologické minulosti, ani v nejmenším neukazuje na nějaké výrazné ochlazení kolem hranici K/T (v této souvislosti se často zmiňoval termín „nukleární zima“). Ani ve světě mikroorganismů, konkrétně mořského planktonu, se toho na přelomu křídy a třetihor moc neděje. Některé druhy vymírají, jiné přežívají, další se nově objevují.

Podíváme-li se, co v této době skutečně vymírá, budeme trochu překvapeni. Většina křídových skupin organismů – mlži, hlavonožci, mořští ještěři, ale zřejmě i neptačí dinosauři – to „balí“ ještě před hranicí K/T. Na druhou stranu existují skupiny, o nichž jsme se domnívali, že na této hranici vymřely, a přesto se objevují ještě nad ní. To je třeba případ amonitů. Jejich nové nálezy pocházejí z nejstarších třetihor v americkém státě New Jersey, tedy přímo z prostoru, který měl být meteoritem zasažen nejvíce.

Do prostoru Yucatánu skutečně na konci křídy dopadl meteorit o průměru zhruba 10 kilometrů. Svědčí o tom pozůstatky kráteru nazvaného Chixculub, ukryté z větší části pod hladinou moře u pobřeží poloostrova. V usazených horninách je také na hranici K/T dobře patrná tenká jílovitá vrstva se zvýšeným obsahem iridia, kterého je na Zemi velmi málo, ale meteority jsou na něj bohatší.

Vypadalo to tedy, že důkazy do sebe hezky zapadají. Vědci bohužel narazili na zásadní problém. Podle nejnovějších výzkumů vznikl chixculubský kráter asi o 300 tisíc let dříve než zmíněná iridiová vrstva.

Výzkum dekkanského vulkanismu ovšem přinesl nečekaně významný objev. Pod příkrovy láv v Bombajském zálivu byla geofyzikálními metodami objevena obrovská kráterová struktura, vytvořená pravděpodobně dopadem kosmického tělesa. Pokud se autenticita kráteru Šiva, jak byl pojmenován, potvrdí, máme zde kráter 3–5krát větší než chixculubský!

Scénář, který se nabízí a který by vysvětloval i rozpory v datování iridiové vrstvy, je následující: nejdříve dopadl velký meteorit do oblasti Yucatánu. Způsobil „lokální“ vymírání v rámci západní polokoule a celosvětové klimatické změny, které však nebyly fatální. Následovaly desítky tisíc let intenzivní vulkanické aktivity v Indii. Vulkanismus kulminoval při hranici K/T a vyvolal globální změny klimatu i chemismu atmosféry. Tečku pak možná udělal obrovský meteorit, který dopadl do Bombajského zálivu.

Sečteno a podtrženo, na Zemi se odehrály tři obrovské události během zhruba 300 tisíc let. Na konci křídy probíhala řada dílčích vymírání, ekosystémy se měnily a fungoval zde i dominový efekt, založený zejména na potravních vztazích mezi organismy. Právě narušený pozdněkřídový ekosystém musel být náchylný na jakoukoliv změnu. Zdá se, že těch událostí na něj bylo až příliš.

Ani jedna z teorií nicméně nedokáže vysvětlit selektivitu vymírání – proč některé druhy vyhynuly, zatímco jiné přežily. Do budoucna tedy máme ještě řadu otázek k zodpovězení.

Chcete se o fascinující historii naší planety dozvědět víc a přispět k tomu, abychom jí lépe porozuměli? Přijďte studovat geologii k nám na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy! Nabízíme kvalitní vzdělání, vstřícné pedagogy a dobrou pracovní perspektivu ve výzkumu i v praktických geologických profesích.