Přítomnost vodní páry ve vzduchu je pro vznik oblaků podmínkou nutnou, nikoli však dostačující.
Kapičky nebo ledové krystalky tvořící oblaky jsou vlastně „přebytky“ vody, která se při dané teplotě neudrží v plynném skupenství.
S poklesem teploty vzduchu klesá i množství vodní páry, které může vzduch obsahovat. Při ochlazení na takzvanou teplotu rosného bodu je dosaženo stavu nasycení. Když se vzduch ochladí ještě více, začne se „přebytečná“ vodní pára měnit na oblačné kapičky nebo krystalky. Jejich narůstáním pak může vznikat sníh nebo déšť.
Ke tvorbě oblaků dochází hlavně při výstupu vzduchu do prostředí s nižším tlakem. Zde vzduch ztrácí vnitřní energii vlivem rozpínání, čímž klesá jeho teplota.
Ve Středomoří obsahuje vzduch v letních měsících skutečně velké množství vodní páry. Zároveň je však teplý, a to nejen při zemi, nýbrž i ve výšce. Pokud zde vzduch stoupá (a tudíž se ochlazuje), dostává se do prostředí, kde je relativně tepleji. Chladný vzduch má ovšem vyšší hustotu než teplý, a je proto silou zemské tíže přitahován zpět dolů. Takovým podmínkám říkáme stabilní teplotní zvrstvení. To je v létě typické především pro jihovýchodní polovinu Mediteránu a brání vzniku bouřek, jež bychom zde očekávali.
Voda odpařená ve Středomoří se pak spolu s ostatními atmosférickými plyny účastní všeobecné cirkulace atmosféry. Její cílová destinace přitom závisí na aktuálním proudění vzduchu. Podstatná část vody směřuje nad Evropu, což je obecně blahodárné. Výjimkou jsou případy, kdy z ní nepříznivé meteorologické okolnosti utvoří velmi silné srážky, které způsobí podobné povodně, jaké byly třeba počátkem června 2013.
Na grafu vidíte typickou ukázku podmínek v letním Středomoří. Jde o měření teploty a vlhkosti vzduchu do výšky 10 km nad alžírskou stanicí Dar-El-Beida v poledne 20. července 2014. Teplota rosného bodu zde byla vždy nižší než teplota vzduchu ve stejné výšce – vodní pára tudíž nedosahovala stavu nasycení. Oblaky by mohly vzniknout jen v případě, že by vzhůru pronikl vzduch ze spodních vrstev. Tomu však brání pomalý pokles teploty vzduchu s výškou, kdy ještě ve třech kilometrech bylo naměřeno 15 °C.
Horní ilustrační foto: Oblačnost nad krajinou. Zdroj Wikimedia Commons, autor Fir0002/Flagstaffotos, licence CC BY-NC 3.0.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
