• Registrace
  • Přihlášení
  • Katalog pro učitele
  • Zeptejte se přírodovědců
  • Razítková samoobsluha
  • Pro média


   Ztráta hesla

košík je prázdný
 
Zobrazit košík
Celkem Kč
0,-
  • Kalendář akcí
  • Magazín
  • Video
  • Fotogalerie
  • Ke stažení
  • E-shop
Nacházíte se na: Úvod Zeptejte se přírodovědců Proč je možné stavět jaderné elektrárny v oblastech, kde jsou častá zemětřesení?
anonymní uživatel

Dotaz

Proč je možné stavět jaderné elektrárny v oblastech, kde jsou častá zemětřesení?

Odpověď

Čtvrtek, 07.08.2014
doc. RNDr. Tomáš Fischer, Ph.D., Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky PřF UK

Je pravda, že ohrožení vyplývající z eventuálního porušení jaderné elektrárny zemětřesením je velmi vysoké.

Na rozdíl od většiny ostatních staveb nejde ani tak o škody způsobené na konstrukci stavby, jako spíš o riziko úniku radioaktivního materiálu, případně nebezpečí havárie reaktoru.

Proto se stavba jaderných elektráren řídí nejen národními normami pro seismické ohrožení staveb, ale musí splňovat také mezinárodně platné předpisy. Dohledem nad dodržováním bezpečnostních standardů pro stavbu a provoz jaderných elektráren je pověřena Mezinárodní agentura pro atomovou energii (zkráceně MAAE, anglicky IAAE), zřízená Organizací spojených národů.

 

Každá jaderná elektrárna je navrhována na maximální očekávanou velikost otřesů půdy v dané oblasti. Dnešní technologie dovolují konstrukci antiseismických zařízení elektrárny, která dokáží odolat opravdu silným pohybům půdy. To je vidět na příkladu Japonska, které ve velké míře využívá jadernou energii.

 

V této souvislosti stojí za zmínku, že škody na japonských jaderných elektrárnách během megazemětřesení Tohoku o magnitudu 9,0 na jaře 2011 byly způsobeny především následnou vlnou tsunami a méně vlastními otřesy půdy.

V oblasti epicentra jsou tři elektrárny, z nichž jedna přestála zemětřesení beze škod a ve dvou zbývajících došlo k poškození reaktoru a k ohrožení obyvatel únikem radiace. Hlavním důvodem havárie v těchto zařízeních (Fukušima Daiči a Fukušima Daini) bylo, že jejich konstruktéři při návrhu ochranných opatření podcenili výšku vlny tsunami, která pak zaplavila areál elektrárny.

To jen podtrhuje nutnost navrhovat elektrárny s dostatečnou bezpečnostní rezervou, což zde pravděpodobně nebylo zcela dodrženo.

 

alt: Japonská jaderná elektrárna Fukušima Daiči na snímku z roku 2002. V roce 2011 byla elektrárna těžce poškozena zemětřesením a hlavně následným tsunami. Zdroj Wikimedia Commons, autor KEI, licence CC BY-SA 3.0.

 

Horní ilustrační foto: Jaderná elektrárna Cruas-Meysse ve Francii. Zdroj Wikimedia Commons, autor Yelkrokoyade, licence CC BY-SA 3.0.

 
9x
  • Tweet

Podobné dotazy

Proč „kousnutí“ od některých krev sajících živočichů bolí a od jiných ne?

22.04.2025

Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)

5x

V jaké vzdálenosti se doporučuje sázet platan od budovy?

03.04.2025

Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.

8x

+ Načíst další

Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?

My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!

Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.

Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.

Položit dotaz

Pro položení otázky se prosím přihlašte jako přírodovědec nebo jako učitel či zvolte možnost anonymního dotazu

Získej kartu přírodovědce

Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.

Zaregistrovat se a získat kartu

Vybíráme z e-shopu

Mikina Přírodovědecká fakulta UK

650 Kč

Předplatné magazínu Přírodovědci.cz (4 vytištěná čísla)

159 Kč

Tužka PřF UK černá (ENG)

20 Kč

Lanyard s pečetí a logem PřF UK

49 Kč

Deník přírodovědce

149 Kč

Pro učitele

Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.

Zobrazit nabídku

Zeptejte se přírodovědců

Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.

Položit dotaz

Výhody registrace

Karta přírodovědce vám zajistí volný vstup do muzeí PřF UK.

Zobrazit výhody

Archiv

Odebírat novinky


banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

banner

Přírodovědci

  • O projektu
  • Naši partneři
  • Razítková samoobsluha
  • Autoři
  • Vědci
  • Zeptejte se přírodovědců
  • FAQ
  • Výhody registrace

Učitelé

  • Registrace
  • Nabídka služeb

E-shop

  • Registrace
  • Otevírací doba
  • Vše o nákupu
  • Reklamační řád

Kontakt

Všechny kontakty
Pro média
Copyright © 2013, Prirodovedci.cz jsou komunikačním projektem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vytvořilo Andweb s.r.o. Mapa stránek