Podíváme-li se do očí štice obecné, můžeme tam spatřit jistou chladnokrevnost či zlost, naopak z úhoře říčního můžeme mít pocit, že se stále usmívá.
Jde však o jakousi permanentní „masku“, kterou tyto druhy nikdy neodkládají. Prostě se tak tváří pořád.
Ryby nemají moc dobře vyvinuté svaly v obličejové části hlavy, musí se tedy projevovat trochu jinak. Například někteří sumci z čeledi krunýřovcovitých (Loricariidae) dokážou měnit barvu těla, a to možná podle své aktuální nálady. Podobné vlastnosti jsou přisuzovány také naší rybičce hořavce duhové. Ta má po stranách těla modrozelený pruh, který bývá buď sytější, nebo naopak bledší až neznatelný.
Změny barvy jsou u sumců i hořavek opakovaně pozorovány. Není ovšem jasné, zda se opravdu jedná o projev nálady živočicha. Rybáři a akvaristé se domnívají, že ano – ale kontrolované vědecké pokusy zatím nikdo neprovedl.
Asi nejlépe se dají na rybách rozpoznat projevy agresivity. Rybka často naježí a roztáhne ploutve, aby vypadala opticky větší. Může také zploštit hlavu a roztáhnout skřele. Agresor výstražně plave v kruzích, před útokem na nepřítele se zastaví nebo lehce „couvá“.
Následný útok je buď nepřímý, kdy agresivní jedinec jenom zastrašuje oponenta svými pohyby, nebo přímý. Při něm do sebe oba soupeři narážejí rypcem, koušou se, eventuálně se tlučou ocasem.
V případě agresivity může jít o pouhé instinktivní chování. Ale co složitější emoce? Vědci v současné době intenzivně studují, zda jsou ryby vůbec schopné střídat nálady či emoční stavy. Zatím u nich nebyly prokázány vědomé procesy, které jsou předpokladem k tomu, aby se u živočicha mohly vyvinout složitější emoční prožitky.
Nové poznatky snad přinese výzkum v oblasti vzájemného rozpoznávání jedinců a schopnosti interagovat s ostatními v různých situacích. Jeho výsledky jsou však zatím u ryb mnohdy rozporuplné.
Ilustrační snímek nahoře: štika obecná. Zdroj Wikimedia Commons, autor Luc Viatour / www.Lucnix.be, licence CC BY-SA 3.0.
Použité zdroje:
Braithwaite V. A. & Boulcott P. (2007) Pain perception, aversion and fear in fish. Diseases of Aquatic organisms 75, 131-138
Chandroo K. P., Duncan I. J. H. & Moccia R. D. (2004) Can fish suffer?: perspectives on sentience, pain, fear and stress. Applied Animal Behaviour Science 86, 225-250
Volpato G. L., Goncalves-de-Freitas E. & Fernandes-de-Castilho M. (2007) Insights into the concept of fish welfare. Diseases of Aquatic organisms 75, 165-171
http://www.catfish.cz/studen/kapr1/horavka.htm
http://www.aquapage.cz/ryby-celedi.php?detail=22
http://www.plecoplanet.com/forum/showthread.php?t=3870
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
