Řada druhů blanokřídlého hmyzu umí stavět komůrky z mokré hlíny či bahna, ve kterých se vyvíjejí jeho larvy. Tato schopnost se vyvinula mnohokrát nezávisle u včel, kutilek, hrabalek i dalších vos. Pro stavbu hnízd si vybírají různé skuliny v kůře, v dutinách stromů, na kamenech nebo ve skalních výklencích a štěrbinách.
Ve vašem případě jde nejspíš o komůrky hrabalky uhlové (latinsky Auplopus carbonarius). Tento druh je u nás celkem hojný.
Hrabalka uhlová loví pavouky na kmenech stromů, svislých skalních stěnách nebo zdech domů. Když samice najde pavouka, paralyzuje ho žihadlem a odkouše mu všechny nohy. Z ran po končetinách často pije tělní tekutiny.
Znehybněného pavouka dopraví samice na místo s připravenými hliněnými komůrkami. Svůj úlovek přenáší po zemi, protože je příliš těžký na to, aby s ním mohla letět. Pavouka pak umístí do komůrky jako „živou konzervu“ pro larvu. Přestože je totiž pavouk paralyzovaný a chybí mu končetiny, zůstává naživu – dokud jej malá larva hrabalky nesežere.
