Velké kočkovité šelmy (lev, tygr, puma, gepard) loví velkou kořist, kterou zabíjí zcela specifickým způsobem. Často se jedná o přesné kousnutí do krku kořisti. Psovité a lasicovité šelmy loví jiným způsobem. Kořist štvou či honí, ve skupině či stádě zvířat tak mohou způsobit paniku. Jako oběť si také často vybírají menší druhy živočichů.

Například u kun a lišek je známo, že pokud se dostanou do stresové situace či se ocitnou ve větší skupině zvířat (například pokud proniknou do kurníku), spustí se u nich takzvaný "overkilling", tedy nadměrné zabíjení zvířat. Toto chování není způsobeno tím, že by chtěly zabít co nejvíce zvířat a dělaly to pro zábavu, ale protože je jejich instinkty nutí útočit na vše, co se kolem hýbe. Vyděšené slepice jsou v tu chvíli ideálním terčem a jejich zmatené pobíhání jen zvyšuje pravděpodobnost, že liška či kuna zabije vše, na co přijde.
Vlk v běžných podmínkách neloví tak, že by vnikl do ohrady a potrhal nebo přímo zabil několik ovcí. Smečka vlků obvykle strhne jedno zvíře a to pak zkonzumuje. Problém nastává, když pastevci či chovatelé nemají své stáda dostatečně dobře ochráněná a pro vlka je jednodušší podhrabat se pod plotem ohrady, než hledat a honit kořist v lese. Pak může i u vlků nastat nadměrné zabíjení, kdy vyděšené a zmateně pobíhající ovce způsobí to, že vlci strhnou zvířat několik.
2x foto Depositphotos.com