K výraznému sezónnímu zeslabení ozonové vrstvy, označovanému jako ozonová díra, skutečně dochází pouze nad Antarktidou, a to koncem zimy na jižní polokouli.
Nad Arktidou obdobný proces nenastává z několika důvodů, které spolu souvisejí. Antarktida jakožto pevnina obklopená oceánem v zimě mnohem více promrzá, především je ale zdejší atmosféra cirkulačně velmi izolovaná vzhledem k chybějícím překážkám, které by výrazněji deformovaly cirkumpolární vír jižní polokoule. Tamní stratosféra se proto během zimy (a polární noci) mnohem více ochlazuje (až na teploty pod –90 °C). Kvůli tomu se zde tvoří polární stratosférické oblaky, které po skončení polární noci zvyšují účinnost sloučenin chloru a bromu při rozkladu ozonu prostřednictvím ultrafialového záření.
Více informací najdete v Elektronickém meteorologickém slovníku České meteorologické společnosti, na jehož obsahu se podíleli i odborníci z PřF UK.
Ozonová díra: http://slovnik.cmes.cz/heslo/689
Polární stratosférické oblaky: http://slovnik.cmes.cz/heslo/2339
V angličtině si může o tématu počíst zde:
Obrázek v záhlaví:
Na povrchu částic polárních stratosférických mraků, které mohou být v závislosti na teplotě tvořeny vodou, ledem nebo kyselinou dusičnou, probíhají reakce, které přeměňují neaktivní zásobní látky chlóru na aktivnější formy, zejména na plynný chlór (Cl2). Když se sluneční záření v říjnu vrátí na jižní pól, UV záření rychle rozbije vazbu mezi dvěma atomy chloru a uvolní volný chlor do stratosféry, kde se účastní reakcí, které ničí molekuly ozonu a zároveň regenerují chlor (tzv. katalytická reakce). Katalytická reakce umožňuje jedinému atomu chloru zničit tisíce molekul ozonu. Zdroj NASA.gov (https://ozonewatch.gsfc.nasa.gov/facts/hole_SH.html), foto Shutterstock.com
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
