Dotaz

Na rozdíl od většiny ostatních krevsajících členovců (a vektorů původců různých onemocnění), se klíšťata nevyvíjejí v nějakém specifickém prostředí, tak jako například komáři ve stojaté vodě, muchničky v tekoucí vodě, blechy v hnízdech hostitelů apod. Zatímco u výše vyjmenovaných skupin krevsajících trapičů lze použít specifický zásah (ať již chemický, fyzikální, mechanický či biologický) přímo v místě jejich vývoje, u klíšťat toto možné není, protože se vyvíjejí plošně kdekoliv v krajině, kde jsou k tomu alespoň trochu vhodné podmínky.

Rovněž tak nedochází k žádnému specifickému shromažďování klíšťat na místech, kde by pak proti nim bylo možné zasáhnout. Vzhledem k tomu, že klíště na svého hostitele víceméně pasivně číhá někde na vegetaci, nelze na jejich hubení použít ani žádné specifické pasti obsahující chemickou (či jinou) návnadu – klíště lze aktivně nalákat jen na velmi krátkou vzdálenost. Klíšťata jsou tedy mozaikovitě a víceméně rovnoměrně rozmístěná na vhodných místech v krajině a setkat se tak s nimi můžeme prakticky kdekoli (byť někde spíše jen vzácně, jinde pak hojně). Bohužel všechna vyjmenovaná specifika kleštícího života mají za následek, že se proti nim v přírodě prakticky nedá velkoplošně bojovat (pochopitelně maloplošným zásahem můžeme upravit vegetaci, či se jí úplně zbavit apod.).

Vhodným zásahem proti klíšťatům může být omezení počtu či výskytu jejich zvířecích hostitelů, případně ošetření těchto hostitelů proti klíšťatům (např. skot či koně na pastvině apod.). Současně stále probíhá snaha nalézt vhodné nepřátele klíšťat pro využití v biologickém boji. Například entomopatogenní houby či hlístice mohou mít v laboratorních podmínkách značný dopad na klíšťata, avšak základním problémem je opět nemožnost jejich velkoplošného použití tak, aby byl zásah dostatečně účinný. Vypouštění parazitoidních vosiček specializovaných na klíšťata by sice dokázalo částečně řešit problémy se samotnou aplikací (vosičky létají i na větší vzdálenosti a klíšťata si dokáží aktivně nalézt), nicméně jejich dopad na klíštěcí populaci je poměrně zanedbatelný, takže pravděpodobně ani toto není cesta, jak se klíšťat v přírodě zbavit, nebo jejich výskyt alespoň signifikantně potlačit. Bohužel nám tedy nezbývá než se preventivně bránit před napadením klíšťaty, a pokud již k napadení dojde, pak klíště co nejrychleji odstranit, abychom minimalizovali nebezpečí přenosu původců onemocnění.

Obrázek: Zdroj Depositphotos.com