Dotaz

Nepříjemná bolest a dermatitida je způsobena jak mechanickým poškozením, kdy trichomy fungují jako jehličky dopravující jed intra- a sub-dermálně, ale  především je důsledkem biochemického účinku. Dlouhou dobu byla bolest spojována s látkami, jako jsou acetylcholin, histamin a serotonin, zánětlivými látkami nebo neurotransmitery, s kyselinou mravenčí, ale také s kyselinou šťavelovou a vinnou.

Dotazovaná kyselina mravenčí v rostlinách kopřivy dvoudomé detekována byla (např. publikace: Grauso, L., de Falco, B., Lanzotti, V. et al. Stinging nettle, Urtica dioica L.: botanical, phytochemical and pharmacological overview. Phytochem Rev 19, 1341–1377 (2020), https://doi.org/10.1007/s11101-020-09680-x), avšak její přítomnost stejně jako přítomnost neurotransmiterů plně nevysvětlují pozorované farmakologické účinky přetrvávající po dlouhou dobu, které se navíc mohou projevit i systémově. Zdá se, že zastoupení kyseliny mravenčí není zřejmě tak významné (ve výše zmíněné publikaci v listech 6,9 µg/g), protože  kopřiva bývá pro obsah mnohých prospěšných látek včetně antioxidantů řazena mezi funkční potraviny a čaje, kdy zároveň působí protizánětlivě, antirevmaticky, antidiabeticky, antihyperglykémicky i jako látka tlumící alergické reakce.

Nedávné studie mimo jiné s trichomy novozélandské kopřivy Urtica ferox, dorůstající až 4 metry, jejíž popáleniny se řadí k těm nejbolestivějším, ukazují, že hlavními látkami s farmakologickým účinkem odpovědnými za nepříjemné projevy jsou především peptidové toxiny: thionin, který způsobuje bolest poškozením membrán, a neurotoxin modulující napěťově řízené kanály pro sodné ionty, čímž způsobuje hyperexcitaci nervových buněk. Autoři tohoto článku rovněž zmiňují, že obě tyto skupiny toxinů jsou mezi zástupci Urticeae v rámci čeledi Urticaceae zastoupeny, což naznačuje, že mohou být podstatou účinku i v jiných druzích (Xie J, Robinson SD, Gilding EK, Jami S, Deuis JR, Rehm FBH, Yap K, Ragnarsson L, Chan LY, Hamilton BR, Harvey PJ, Craik DJ, Vetter I, Durek T. Neurotoxic and cytotoxic peptides underlie the painful stings of the tree nettle Urtica ferox. J Biol Chem. 298, 102218 (2022), doi: 10.1016/j.jbc.2022.102218).

Kromě toho se v jiných žahavých druzích nacházejí i další toxiny gympietidy a urticatoxiny, takže rostliny disponují širokým arzenálem, jak odrazovat býložravce pomocí hyperexcitace jejich neuronů (Jami, S., Deuis, J.R., Klasfauseweh, T. et al. Pain-causing stinging nettle toxins target TMEM233 to modulate Na_V1.7 function. Nat Commun 14, 2442 (2023), https://doi.org/10.1038/s41467-023-37963-2).

Foto v záhlaví Trichomy kopřivy. Zdroj Shutterstock.com