Prof. RNDr. Jan Kotek, Ph.D., katedra anorganické chemie PřF UK
Předně je dobré si uvědomit, že běžná voda nemá hodnotu pH 7, jak by člověk očekával po přečtení učebnic. Je to především z důvodu, že je v rovnováze s atmosférou, a tudíž v ní jsou rozpuštěné různé plyny.
Z nich je pro hodnotu pH relevantní oxid uhličitý, protože ten při svém rozpuštění do vody generuje kyselinu uhličitou, resp. její disociovanou formu, kterou jsou hydrogenuhličitanový anion a oxoniový ion, formálně zapsáno H2CO3 + H2O = HCO3(–) + H3O(+). Tím se koncentrace "protonů", tedy oxoniových iontů, zvýší a voda je kyselejší, než by měla být. Hodnota pH je tudíž nižší než 7. Při zahřívání se rozpustnost plynů rapidně snižuje, převařením tedy oxid uhličitý z vody odstraníme a hodnota pH se zvýší. Měla by pak dosáhnout teoretické hodnoty 7. Pokud se od této hodnoty odchýlí, mohou za to rozpuštěné netěkavé látky (malé množství různých solí, které způsobují tvrdost vody).
Foto v záhlaví Depositphotos.com