Jak jsem uvedl, bohužel, konkrétně na uvedenou problematiku u nás nikoho nemáme, ale můžeme-li soudit, vámi navržené řešení by nejspíše nefungovalo. Ferritin je totiž sloučenina, která slouží jako zásobárna (úložna) železa v tkáních a chrání nás před negativními účinky železa, které může, pokud není ve ferritinu ale je volné, vést díky kaskádě reakcí k oxidativnímu stresu a nezvratnému poškození buňky. Ferritin se nachází v buňkách a do krevního řečiště se dostává ve chvíli, pokud dojde k rozpadu (smrti - nekróze) buňky, a posléze je v sekvenci dalších procesů vyloučen z těla ven.
Pokud tělu z nějakého důvodu přebývá železo, buňky jej akumulují a jen minimum ferritinu se dostane do krevní plasmy, tedy koncentrace ferritinu v séru klesá. Naopak, pokud je železa nedostatek, tělo se snaží produkovat více ferritinu v buňkách, a tak při stejném množství rozpadlých buňek se ho do séra dostane více a koncentrace se zvýší. To se děje například také v případě nádorů některých buněk, které nadprodukují ferritin z důvodu nádorového procesu. Zvýšení koncentrace ferritinu v krvi tak může být markerem některých nádorových procesů nebo nedostatku železa. Z toho vyplývá, že přítomnost ferritinu v krvi je spíše důsledkem nějakého stavu a nikoliv příčinou. Odstraněním ferritinu tedy neodstraníme příčinu nemoci, pouze její projev, nebude to tedy mít terapeutický účinek. Navíc, i kdyby ferritin byl příčinou uvedených onemocnění, většina se ho nachází v buňce, tedy v místě, kam je obtížné distribuovat nějaké léčivo, které by snížilo jeho koncentraci, neboť takové pokusy často vedou k poškození buňky. Jako transportní protein pro distribuci železa v krvi existuje jiný protein, nazývaný transferrin.

Souhrnně, nepředpokládáme, že by váš postup vedl k cíli. Co se týče vztahu koncentrací železa a Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby, i tam budou nejspíše změny koncentrace ferritinu projevem nedostatku či přebytku železa v určitých místech organismu, ale nikoliv příčinou (ale jak jsme uvedli, toto už je spíše otázka na lékaře a nikoliv na nás). Tím, že bychom odstranili projev nemoci, neodstraníme její příčinu, tedy nemoc bude dále bujet, my ale nebudeme schopni identifikovat, o jakou nemoc se jedná. Tím ale netvrdíme, že nemohou existovat mechanismy, na něž by váš postup měl terapeutický účinek, nám ale nejsou známy. To by opravdu byla otázka spíše na lékaře.
Zajímavostí je, ale to určitě víte, že ferritin byl objeven v roce 1934 českým akademikem Vilémem Laufbergerem. Možná by šlo o objev hodný Nobelovy ceny, bohužel, jeho práci na tématu přerušila válka. Po ní se Laufberger věnoval jiným problematikám a na ferritin už se, bohužel, nedostalo a tak jeho význam a roli v organismu prostudovali jiní.
