Nejspíš jde o dílo bakterií, které zde oxidují rozpuštěné železnaté ionty.
Pan Svatopluk Frolík nám napsal: „Co způsobuje tyto rezavé povlaky v potoce? Snímek byl pořízen 20. února 2014 na odtoku jezírka u Svoru. Díval jsem se na povlak v mikroskopu a viděl jsem v něm jakési trubičky.“
Magistr Lukáš Falteisek odpovídá:
Podzemní vody mají často malý nebo žádný obsah kyslíku, takže se v nich jen velmi omezeně rozkládají organické látky. Tyto látky si voda přináší z povrchu, případně mohou vznikat i v podzemí činností některých bakterií a archeí. Jedna z mála reakcí, kterou mohou mikroorganismy v podzemních vodách využít k rozkladu organické hmoty, je redukce trojmocného železa (Fe3+) z různých minerálů.
Důsledkem je, že na povrch pak vyvěrá voda obsahující rozpuštěné organické látky a železnaté ionty (Fe2+). Jakmile se taková voda dostane na vzduch, začnou v ní mohutně růst aerobní (kyslík dýchající) bakterie. Buď se živí organickými sloučeninami, nebo získávají energii oxidací železnatých iontů. A právě to se odehrává ve vývěru, který jste vyfotil.
Odtok z jezírka je asi místo, kde se voda dává do pohybu, takže se v ní může rozpustit víc kyslíku. Podle lokality odhaduji, že v podloží budou pískovce, pro něž jsou podobné vývěry dost typické.
Ve vodách s neutrálním nebo jen slabě kyselým pH (což je jistě i tento případ) se železnaté ionty oxidují jednak činností bakterií, jednak čistě chemicky reakcí s kyslíkem. Bakterie žijící z oxidace Fe2+ proto porůstají hlavně místa co nejblíže k vývěru. Tam totiž mají šanci zoxidovat přitékající ionty dřív, než to udělá vzdušný kyslík. V kyselých vodách je Fe2+ stabilnější, takže těmto bakteriím se v nich daří na mnohem větších plochách.
Trubičky by mohly být bakterie rodu Leptothrix, které jsou heterotrofní (živí se organickou hmotou) a hromadí ve svých pouzdrech oxidy železa. Není úplně jasné, proč to dělají, ale možná si tak připravují zásobu oxidačního činidla „na horší časy“. Každopádně jde o běžné a neškodné organismy. Setkáváme se s nimi i v pitné vodě, kde tvoří rezavé nárůsty uvnitř trubek.
Hezké vývěry s podobnými bakteriemi jsou k vidění třeba u Podtroseckých rybníků (zvlášť když je snížená hladina) nebo u Drhlen nedaleko Sobotky.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
