Čeleď kukačkovitých ovšem zahrnuje asi 150 druhů, přičemž většina z nich vykazuje rodičovskou péči a stavbu vlastních hnízd. Což odráží i původní stav, kdy kukačky byly lesní ptáci tropického pásu, kteří nikam nemigrovali a spořádaně se starali o své potomstvo.
"Naše" kukačka obecná (Cuculus canorus) přiletí z Afriky na konci dubna a pobyde u nás pouhé čtyři měsíce. To je velmi krátký čas, ve kterém by bylo zapotřebí najít si a bránit teritorium, postavit hnízdo, inkubovat vajíčka a po vylíhnutí se ještě nějaký čas starat o mláďata. Nemluvě o tom, že starost o mladé je velmi energeticky náročná a navíc rodiče vracející se pravidelně do hnízda lákají predátory. Zdá se být tedy výhodné, pokud všechny tyto strasti nechá kukačka na bedrech náhradních rodičů.
Na obrázku je kukačka rýhozobá (Crotophaga sulcirostris), která obývá území od jižního Texasu až po severní Peru. Žije v malých a vysoce teritoriálních skupinách o jednom až pěti párech, které svá vejce kladou do společného hnízda a společně se podílí i na jejich inkubaci a následné péči o mláďata. Foto Shutterstock.com