Dotaz

Tento stav trvá, dokud se tlaková níže teprve prohlubuje a tím roste síla horizontálního tlakového gradientu, která vtahuje vzduch do středu tlakové níže. Coriolisova síla vzniká v důsledku tohoto pohybu, působí kolmo doprava od jeho směru. Výslednice obou sil je tedy nenulová, směřuje šikmo doprava, takže vzduch „míjí“ střed cyklony zprava, což znamená pohyb proti směru hodinových ručiček. Toto stáčení probíhá jen do té doby, než se ustaví rovnováha všech působících sil (síly tlakového gradientu, Coriolisovy síly a odstředivé síly; sílu tření zde neuvažujeme). Tzv. gradientový vítr pak již vane podél izobar, ať už jsou zakřiveny doprava (v anticyklonách) nebo doleva (v cyklonách).

Ještě považuji za vhodné uvést jedno upřesnění. Účinek Coriolisovy síly bývá vysvětlován na proudění v poledníkovém směru, což bohužel často vede k mylnému dojmu, že ta na jiné než meridionální proudění nepůsobí. Ve skutečnosti Coriolisova síla uchyluje úplně stejně i proudění primárně směřující podél rovnoběžek. Kdyby tomu tak nebylo, tlakové gradienty v tomto směru by se okamžitě vyrovnávaly a žádné uzavřené cyklony ani anticyklony by nevznikaly.

Obrázek v záhlaví: Tlaková níže nad Islandem se otáčí proti směru hodinových ručiček v důsledku rovnováhy Coriolisovy síly a rozložení tlaku. Zdroj: Wikimedia Commons, NASA/GSFC, MODIS Rapid Response Team, Jacques Descloitres, volné dílo