Zejména u divokých zvířat lze něco podobného jen těžko zkoumat a posuzovat. Nicméně mnohé studie a pozorování domácích zvířat a mazlíčků ukazují, že něco takového jako zvířecí psychopatologie existuje.
Například mezi poměrně časté projevy stresu patří například stereotypní chování, které se může projevovat například jako neustále přecházení tam a zpátky, opakované pohyby či ritualizované chování (které je často přirovnáváno k obsedantně kompulzivní poruše). Stereotypní chování můžeme vidět u zvířat, která mají nedostatek podnětů z okolí (ať už se jedná o sociální podněty, či třeba hračky nebo jakékoliv nové stimuly v prostředí). Mezi další problémy patří například poruchy příjmu potravy, vytrhávání peří či chlupů, či přílišné olizování, které může zapříčinit zanícení kůže.
Studie a pozorování popisují u zvířat i poruchy nálady, deprese, úzkosti a podobné stavy. Na zvířecích modelech je například studována takzvaná naučená bezmocnost, kdy se zkoumaní jedinci naučí, že se nepříjemnému podnětu nedá nijak vyhnout a následně ho pouze pasivně přijímají. U domácích mazlíčku a pracovních psů jsou popisované i takové stavy, které bychom u lidí nazvali jako posttraumatická stresová porucha.
S pomocí zvířecích modelů jsme schopni podobné psychické projevy studovat hned na několika úrovních. Můžeme se například ptát, jak ovlivňuje riziko propuknutí takovýchto stavů genetika (například analogie obsedantně kompulzivní poruchy je připisována psímu chromozomu 7), pozorování změn chování zvířat nám pomáhá lépe pochopit symptomy jednotlivých „psychických poruch“ a také je třeba zmínit, že veškeré preklinické testování psychofarmak je možné díky behaviorálním experimentům na zvířatech.
V minulosti jsme publikovali článek o depresích u papoušků, kteří jsou k těmto patologickým stavům podle všeho geneticky disponováni.
Foto v záhlaví: Papoušek na terapii v Botanické zajhradě PřF UK. Foto Petr Souček
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
