Mgr. Vít Peřestý, Ph.D., Ústav petrologie a strukturní geologie PřF UK
Teplota tání železa se udává 1538 °C, zatímco v zemském jádru panují teploty významně přes 5000 °C, novější studie předpokládají dokonce kolem 6000 °C. Opravdu by se tedy mohlo zdát, že by jádro mělo být kapalné.
Kromě vysoké teploty ovšem panuje v zemském jádru také výrazně vyšší tlak dosahující obtížně představitelných hodnot přes 300 GPa, neboli přes 3 miliony atmosfér. A je to právě tlak, který výrazně ovlivňuje teplotu tání rozličných materiálů.
U železa tak dochází k běžnému jevu, že s rostoucím tlakem roste i teplota tání. V případě zemského tělesa by hranice mezi tekutým vnějším jádrem a vnitřním pevným jádrem odpovídala právě teplotě tuhnutí železa (přesněji nikl-železné slitiny) za tamějšího velmi vysokého tlaku.
Zatímco přechod z kapalného vnějšího jádra do pevného vnitřního jádra je velmi dobře popsán na základě studia šíření seismických vln zemským tělesem, teplota v zemském jádru je stále předmětem výzkumu. Teplotu totiž nelze změřit přímo, ale vyvozuje se na základě vysokotlakých experimentů, které právě sledují změnu teploty přechodu železných slitin z kapalných na pevné v extrémních tlakových podmínkách.
Foto v záhlaví Depositphotos.com.