Pravopisně správnější je ovšem moderní varianta s koncovkou -zóm, ačkoliv česká mutace Wikipedie uvádí koncovku -zom; existuje též ve starší variantě centrosom, v překladu tedy centrální tělísko (neboť soma = tělo) U živočichů se centrozóm skládá ze dvou válcovitých centriol a bílkovinné hmoty zvané pericentriolární matrix, která dvojici centriol obklopuje. Na povrchu celého útvaru jsou četná místa, odkud mohou vyrůstat (polymerovat) mikrotubuly. Trubicovité centrioly uvnitř centrozómu jsou tvořeny také mikrotubuly, konkrétně devíti trojicemi mikrotubulů, které jsou uspořádány tak, že tvoří již zmíněný válcovitý útvar.
Během buněčného cyklu živočišné buňky skutečně dojde ke zdvojení centriol uvnitř centrozómu. Nikoliv rozdělením, nýbrž vznikem nových dceřiných centriol, přičemž každá z nich má osu kolmo na jednu původní mateřskou centriolu. Při zahájení mitózy se pak celý centrozóm rozdělí na dva, každý nově zformovaný centrozóm obsahuje jednu mateřskou a jednu dceřinou centriolu. Tyto dva centrozómy pak tvoří póly dělícího vřeténka, které hraje klíčovou roli při rozchodu chromómů během jaderného dělení.
Je třeba však mít na paměti, že ani v živočišných buňkách nemusí vždy centrozóm centrioly obsahovat, výjimky najdeme např. u octomilky nebo háďátka. Buňky mnohých rostlin a hub pak systém centrozóm–centrioly zcela postrádají.
Obrázek v záhlaví: Shutterstock.com