Je perla nerost? A jak vlastně perly vznikají?
Ačkoliv se perla skládá především z uhličitanu vápenatého, není řazena mezi nerosty. Vzniká pod schránkami měkkýšů ze stejného materiálu, jaký tvoří jejich lastury nebo ulity.
17x
Technecium je skutečně radioaktivní prvek, který postrádá existenci stabilního izotopu. Je nejlehčím nestabilním prvkem, dalším takovým je potom až promethium, které už patří do skupiny lanthanoidů.
U samotného technecia je známo 36 izotopů od 85Tc po 120Tc a v počtu je zahrnuto i 99mTc, které se široce užívá v radiodiagnostických metodách. Poločasy rozpadu jsou od dlouhodobých (99Tc, 2,11 .105 r) až po extrémně krátkodobé (116Tc, 56 ms).
Stabilita jader je poměrně složitý fenomén, který je odvozován spíše empiricky. Atomové jádro se skládá z protonů a neutronů. Počet protonů je charakteristický pro daný prvek, počet neutronů u jednoho prvku ovšem může být různý (toto se označuje pojmem izotopy). Stabilita jádra se odvozuje od vzájemného poměru protonů a neutronů. U lehčích prvků je z hlediska stability ideální poměr mezi protony a neutrony 1:1, směrem těžším prvkům se tento poměr mění ve prospěch mírného nadbytku neutronů. Je to dáno vzájemným poměrem dvou hlavních sil v jádře, sil jaderných a coulombovských (elektrických, odpudivých mezi jednotlivými protony) kdy “naředění“ protonů vyšším počtem neutronů omezí význam coulombovských odpudivých sil. Roli rovněž hraje i faktor, jestli je počet protonů a neutronů lichý či sudý.
Nejstabilnější jsou atomy se sudým počtem protonů a neutronů a taky tato jádra v přírodě naprosto převládají (ca. 80%). Jádra se sudým počtem protonů a lichým počtem neutronů jsou méně stabilní a i v přírodě je jich podstatně méně a podobně to platí i pro kombinaci lichého počtu protonů a sudého počtu neutronů, kde je situace ještě méně příznivá. Nejméně pravděpodobná je kombinace lichého počtu protonů a lichého počtu neutronů. Přesto však i taková jádra existují, např. deuterium. Vysvětlení tohoto jevu je poněkud složité v principu se jedná o párování nukleonů v jádře, což se projeví následně v hodnotě tzv. spinu, případně o interakce nepárových nukleonů s okolním systémem v jádře.
Z hlediska teorie byly vytvořeny různé modely jader, které by měly vysvětlovat a popisovat základní děje v jádře. Modelů je několik, od statistického, přes kapkový, slupkový až k optickému či jejich zobecněným kombinacím. Slupkový, někdy také nazýván hladinový model, je analogií popisu hladin v elektronovém obalu a podobně definuje určité počty protonů a neutronů, jejichž kombinace v jádře vykazuje zvýšenou míru stability. Tato čísla jsou v jaderné chemii známa jako tzv. magická čísla.
Pro posouzení stability lze rovněž použít Mattauchovo pravidlo které říká, že pokud mají dva sousední prvky v periodické tabulce izotopy se stejným hmotnostním číslem, takzvané izobary (stejný úhrnný počet nukleonů ale rozdílný počet protonů), tak jeden z těchto izotopů je radioaktivní. V případě technecia se jedná o molybden a ruthenium, které mají příslušné stabilní izotopy a tedy odpovídající izobary technecia musí být nestabilní.
Posuzování stability jader je zatím povětšinou záležitost vycházející z empirických pravidel, protože ani prostředky jaderné a kvantové fyziky nejsou zatím schopny kompletně daný problém vyřešit. Úvahy o stabilitě z hlediska jaderné fyziky jsou navíc velmi komplikované. Naštěstí empirická pravidla fungují dobře, pouze s občasnými výjimkami, takže je možné je bez větších problémů použít.
Podrobnější informace lze nalézt n webu https://adoc.pub/2-atomove-jadro-a-jeho-stabilita.html, nebo podrobněji v publikaci Johnstone, Erik V.; Yates, Mary Anne; Poineau, Frederic; Sattelberger, Alfred P.; Czerwinski, Kenneth R. (21. února 2017). Technetium: The First Radiolelement on the Periodic Table. J.. Chem. Educ. 94, 3, 320-326. doi:10,1021/acs.jchemed.6b00343
Ačkoliv se perla skládá především z uhličitanu vápenatého, není řazena mezi nerosty. Vzniká pod schránkami měkkýšů ze stejného materiálu, jaký tvoří jejich lastury nebo ulity.
17x
Sušení na slunci je především úsporou energie - sluneční svit sušený materiál zahřívá i významně nad teplotu okolního vzduchu.
10x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.