Žirafa se svým dlouhým krkem a dlouhýma nohama rozhodně nevypadá jako kandidát na medaili v olympijském bazénu. Ale dokázala by plavat aspoň trochu?
Podle dostupné odborné literatury se zdá, že žirafy ještě nikdo nikdy plavat neviděl. Jak naznačuje toto video, jsou zřejmě ochotné brodit se i poměrně hlubokou vodou, ale netroufají si do míst, kde nedosáhnou nohama na dno.
Nedá se vyloučit, že se časem přece jen někomu podaří spatřit plavající žirafu. Musíme čekat na takového šťastlivce, nebo se dá otázka zodpovědět i jinak? Hodit žirafu do vody a sledovat, jestli půjde ke dnu, nebo se udrží na hladině, by bylo celkem jednoduché. Zbytečně bychom však riskovali život zvířete, takže z etických důvodů nepřipadá podobný experiment v úvahu.
Vědci Donald M. Henderson z Kanady a Darren Naish z Velké Británie proto přistoupili k problému z jiného konce. Vytvořili virtuální model žirafy a v počítači pak simulovali, jak se bude chovat ve vodě. Zjistili, že žirafa by se patrně dokázala ve vodě vznášet. Její nohy by směřovaly svisle dolů, přičemž přední by byly níž než zadní. Krk by ležel skoro vodorovně a těsně pod hladinou. Hřbet a hlava by byly jen málo vynořené, protože hustota žirafího těla (960 kg.m-3) není o moc nižší než hustota vody (1000 kg.m-3).
Královna afrických savan by se tedy nejspíš neutopila, ale uměla by přinejmenším splývat. Podle výpočtů by ale byla dost nemotorným plavcem. Musela by držet hlavu nad vodou v hodně nepřirozeném úhlu a nemohla by ani pohybovat krkem dopředu a dozadu v rytmu chůze, jak je zvyklá při pohybu na souši. Protože ponořená část těla by měla velký povrch, překonávala by plavající žirafa navíc značný odpor vody. (Pokud vám nedělá problémy angličtina, můžete si přečíst článek obou badatelů nebo jeho populárně-vědecké shrnutí.)
Odpověď na váš dotaz tedy zní: teoreticky ano, ale nijak zvlášť dobře.
Horní foto: archiv katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
