Hoření ve smyslu oxidace kyslíkem znamená, že se prvky ve spalované sloučenině zoxidují na svůj maximální dosažitelný oxidační stav, zatímco kyslík se zredukuje až na oxidový anion. V molekule vody je oxidační číslo vodíku +I a vodík už vyšší číslo mít nemůže (už přišel o svůj jediný elektron, a kde nic není, ani smrt nebere), zatímco atom kyslíku v molekule vody už má oxidační stav -II, a kyslík už též nemůže ve svých orbitalech další elektrony ubytovat, neb má všechny orbitaly zaplněné. Voda je tak konečným produktem hoření vodíku (a sloučenin obsahujících vodík), a dále již oxidovat nemůže.
Foto Shutterstock.com