Úplné základy zubů se začínají tvořit prenatálně, ve fetálním období, ze dvou zubních lišt. Při vývoji mléčných zubů se do základní matrix (hmoty) ukládají anorganické soli od 6. fetálního měsíce.
Zub při vývoji mléčných i druhých zubů prochází stádii vývoje, na obrázku zleva: stadium pupene, pohárku, čepičky, zvonku, pozdního zvonku a finální zub po prořezání.
Vývoj postupuje za pomoci amelogeneze (tvorba skloviny) a dentinogeneze (tvorba zuboviny) specializovanými buňkami od korunky zubu dolů ke kořeni, který se vyvíjí až do 3 let věku. Resorpce (zpětné vstřebávání) začíná hned od 4,5 let a začíná na vrcholu kořene, je způsobena tlakem vyvíjejícího se trvalého zubu pod ním. Tím, jak postupně první zuby resorbují, vypadnou, protože nemají již kořen, který by je držel v lůžku. Samotný vývoj trvalého chrupu začíná od 6. měsíce po narození. Zuby se zakládají a jejich následný vývoj probíhá v tělech čelistí (viz obrázek odkrytých vnitřních částí čelistí dítěte).
Zuby jsou důležité nejen pro ukousnutí potravy, ale i k dotváření našeho hlasu. Tyto tvrdé útvary jsou zasazeny v našich čelistech a jsou tvořeny korunkou, která ční nad dásní, krčkem, krátká část přechodu mezi korunkou, a kořenem, který je zasazen do lůžka v kosti. Samotný zub tvoří od povrchu do středu sklovina (pouze na korunce), zubovina a dřeňová dutina s dření. Specifické ukotvení, vklínění je doplněno o zubní cement a periodontum (vazivová vlákna). Jednotlivé typy zubů se liší svým tvarem, počtem kořenů i funkcí.
Zubovina je tvořena ze 70 % minerálními látkami. Primární typ končí svůj vývoj dotvořením kořene zubu. Sekundární typ dále pokračuje svou tvorbu do vysokého věku, ale zub již nemění svou velikost, dochází pouze ke zmenšování dřeňové dutiny. Terciální (reparativní) typ vzniká v místech lokálního podráždění (kaz, nadměrné obroušení). Sklovina svůj vývoj končí před prořezáním zubu. Jedná se o nejtvrdší tkáň v těle, tvoří ji až z 96 % anorganické látky. Odolnost je dána i složitostí vnitřní stavby, která je komponována z prizmat (sklovinné hranoly) různého typu. Během života se mechanicky opotřebovává.
Na zubu se dá v rámci archeologie zkoumat jeho onemocnění, zásahy lékařské i kulturní (barvení, broušení atp.), abraze (obrušování např. kvůli drobnému písku v mouce ve středověku), zubní kámen (který se může použít i k analýze a zkoumání bakterií), hypoplastické zuby z důvodů onemocnění, úrazy a další. U archeologických nálezů nedospělých jedinců (před dokončením kompletní výměny a vývoje chrupu) je možné odhadnout na základě stádia vývoje chrupu věk.
Zdroje:
Materiály předmětu Základy dentální antropologie (Masarykova univerzita v Brně)
Výukový atlas zubů člověka, Grantový projekt FRVŠ 2046/2011, J. Huták, M. Králík, M. Holub, Masarykova univerzita
Obrázek v záhlaví: Shutterstock.com
Schéma: Journal of Cell Science
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
6x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
10x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
