Elektroosmóza se skutečně ve stavebnictví využívá, obvykle k vysoušení vlhkého zdiva. Bývala však využívána i k odvodnění zeminy před samotnou výstavbou.
Jev je známý od roku 1807, kdy byla objevena F. F. Reussem, profesorem moskevské univerzity. Ten si všiml, že po zapojení stejnosměrného proudu do U-trubice s vodou, kde v jejím ohbí byla vrstva práškového křemene, není voda v obou ramenech stejně vysoko, jako by to podle zákona o spojených nádobách mělo být. Voda u katody vystoupila mnohem výše než u anody.
Elektroosmóza se často používá k odstraňování vody z hlíny, rašeliny a výkopového bahna. Nejstarší články o elektroosmotickém odvodňování byly prezentovány v dílech Casagrandeho v 50. letech 20. století. V posledních desetiletích některé výzkumy zkoumaly použití elektro-odvodnění k odstranění vody z různých materiálů: jílu, suspenze rajčatového protlaku, důlní hlušiny či organického humusu.
A co tedy přesně elektroosmóza je a jak funguje při vysoušení zdiva? Je to transport molekul vody vázaných na kationty, který je způsobem vložením elektrického pole. Po vytvoření elektrického pole ve zdivu dojde k pohybu iontů směrem k opačně nabitým elektrodám a tudíž i k přesunu vody. Elektrické pole vznikne po sepnutí okruhu, jež je složen ze zdroje elektrického proudu, dvou typů elektrod (katody a anody) a elektrolytu, tedy vodného roztoku v pórech zdiva. Spolu s vodou dochází rovněž k transportu solí, které jsou ve vodě rozpuštěné.
Obecně mezi elektroosomotické metody na vysoušení zdiva se řadí: kompenzační metoda, pasivní elektroosmóza, galvanoosmóza a aktivní elektroosmóza. Každá z nich zahrnuje několik dalších metod. Při vývoji nových odvlhčovacích technologií se dbá na účinnost metody, požadavky na ochranu historických a technických hodnot konstrukcí, omezení destrukčnosti a maximální životnost opatření. Bohužel žádná ze současných metod nesplňuje všechna kritéria rovnoměrně a při vysoušení zdiva je třeba si rozmyslet, jaké požadavky jsou pro nás nejdůležitější a dle toho vybrat správnou metodu, která bude nejlépe fungovat (více zde).
Obrázek v záhlaví: Schéma elektroosmotického toku. Zdroj Wikimedia Commons, autor DWRosenow - vlastní dílo, Public Domain
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
5x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
8x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
