Viry jsou sice malé, ale na život ve vodě mají až překvapivě velký vliv. Dobře je to vidět na příkladu mořských ekosystémů.
Mořské viry, někdy nazývané virioplankton, infikují nejrůznější typy organismů. Losos, delfín, sinice – ti všichni mohou být hostiteli některého z těchto genetických stroječků.
V přírodě existuje mezi viry a jejich hostiteli přirozená rovnováha.
Zásahy člověka ovšem tuto rovnováhu vychylují. Chov ryb například vede k tomu, že je na velice malém prostoru nepřirozeně velký počet jedinců, u nichž navíc nefunguje přirozený výběr. Vyvíjejí se zde znaky výhodné pro člověka (například hmotnost), ale znaky výhodné pro ryby (třeba silný imunitní systém) naopak degenerují. Výsledkem jsou epidemie a hynutí celých chovů ryb.
Mezi nejrozšířenější organismy na Zemi však nepatří ryby, ale bakterie. Není proto divu, že právě viry bakterií (bakteriofágové) tvoří drtivou většinu virioplanktonu. Různé odhady mluví až o 1030 jedinců. Pro představu si můžeme sečíst váhu všech slonů na Zemi a vynásobit ji asi desetitisícem. Zhruba tak těžcí jsou všichni bakteriofágové ve vodě!
V jediném mililitru mořské vody je jich více než milion, údajně až stamiliony. Denně zničí asi 40 % bakterií, které ve vodě žijí. Není se naštěstí čeho bát – bakterie se množí obrovskou rychlostí a úmrtnost si rychle vynahradí.
Bakteriofágové ovšem neumí jen ničit. Jedna skupina, viry sinic zvané cyanofágové, dokáže naopak zrychlit metabolismus svých hostitelů, a zesílit tak jejich fotosyntézu. Cyanofágové využívají tento trik ke svému vlastnímu množení. Nicméně odpadní látky, které při tom vznikají (například kyslík), jsou velice užitečné pro jiné organismy včetně člověka.
Vzato kolem a kolem, viry jsou díky regulaci počtu bakterií a ovlivnění fotosyntézy jedni z nejsilnějších – a rozhodně nejpočetnějších – hráčů ve hře zvané „Mořská ekologie“. Bez nich by moře určitě vypadalo úplně jinak.
použité zdroje:
Commentary - Biological Sciences - Ecology: Alexander I. Culley, Insight into the unknown marine virus majority PNAS 2013 110 (30) 12166-12167; published ahead of print July 10, 2013,doi:10.1073/pnas.1310671110.
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
