Pokud se nad příslovím zamyslíme, smysl jeho znění je v tom, že od 13. 12. (svátek Lucie) se trošku zkrátí noc (noci upije), ale den se stejně neprodlouží. Jak se tedy může zkrátit noc a současně neprodloužíit světlý den?
Odpověď je, že "se noc zkrátí pouze z jedné strany". Toto tvrzení zní poněkud zvláštně, ale pokusím se jej postupně vysvětlit. V období od podzimní rovnodennosti do zimního slunovratu se v naší zeměpisné šířce postupně zkracuje den a prodlužuje noc. Nejkratší den nastává právě ve dni zimního slunovratu. Podíváme-li se ale na doby západu Slunce, tak až téměř do poloviny prosince skutečně Slunce každý den zapadá o něco dříve, než předchozí den. Od 13. prosince se to ale mění a Slunce zapadá od tohoto dne už stále později! Jak je to ale možné, když se až do slunovratu délka dne zkracuje? Je to vykompenzováno pozdějším východem Slunce ráno. Takže můžeme konstatovat, že od svátku svaté Lucie začíná Slunce zapadat později, čímž se vysvětlí ta první část pranostiky: Lucie noci upije. Vzhledem k tomu, že ale potom vychází ráno výrazně později, tak dne nepřidá. Vše je nejlépe patrné z obrázku 1.
Zbývá vysvětlit, proč se nám ten světlý den takto někam posouvá mezi ranním východem a večerním západem. Celé to souvisí s takzvanou časovou rovnicí – rozdílem mezi pravým a středním slunečním časem. Podíváme-li se na obrázek 2, je z něho patrné, v kolik hodin středního slunečního času nastává pravé poledne. V pravé poledne nastává tzv. horní kulminace Slunce, je tak na obloze nejvýše a v podstatě (pouze s nepatrnou nepřesností v této roční době) můžeme říci, že se jedná o střed dne. V prosinci se časová rovnice mění nejrychleji. Proto můžeme konstatovat, že změny ve východu a západu Slunce jsou způsobeny v nejvyšší míře právě rychlou změnou doby, kdy nastává pravé poledne.
Vysvětlení tohoto známého přísloví je nejčastěji, avšak chybně, prezentováno jako důsledek přechodu z Juliánského na Gregoriánský kalendář. K tomu u nás došlo v roce 1584 a vypustilo se z kalendáře 10 dní. Svátek svaté Lucie připadal před reformou na dobu krátce po zimním slunovratu, kdy už se celková délka dne zvětšuje a pranostika by pak pozbývala smyslu. Dále se můžeme dohadovat o době vzniku této pranostiky, neboť pouhým okem je tento jev prakticky nepostřehnutelný. K jeho změření jsou zapotřebí přesné hodiny, takže období vzniku pranostiky „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“ je zřejmě až ve dvacátém století."
Foto v záhlaví Shutterstock.com
Hematofagie (neboli sání krve) je rozšířená potravní strategie. Najdeme ji jak u řady členovců (klíšťata, komáři, ovádi, blechy, muchničky, tiplíci aj.), tak u mnoha dalších živočichů (pijavky, měchovci, klubáci, upíři aj.)
2x
Obecně se u stromů udává, že objem, který zaujímá nad zemí koruna, odpovídá zhruba objemu kořenů, tj. dá se i říct že kam dosahují větve, tam dosahují kořeny pod zemí.
4x
Proč je obloha modrá? Umí žirafa plavat? Mohou mít ryby žízeň? Vy to nevíte?
My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců!
Zajímá vás nějaký přírodní jev, který byste chtěli objasnit a vysvětlit? Dejte nám pár dní a my váš dotaz zodpovíme zde na webu, případně vám odpověď pošleme mailem.
Chcete-li určit rostlinu, zvíře nebo třeba houbu, pošlete nám kvalitní, ostrou fotku, na které budou vidět detaily těla. Napište nám také přesné místo nálezu.
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
